Noční můry z krásných časů

Editor a překladatel Michal Jíleček se podruhé ponořil do pro českého čtenáře poněkud zastřeného světa angloamerické fantastiky devatenáctého a začátku dvacátého století. Svazek Noční můry z krásných časů, navazující loňskou antologii Bytosti odjinud, se tentokrát zaměřuje na období tzv. Belle époque (1871–1914), čas optimismu, míru, hospodářské prosperity a velkého technologického, vědeckého a kulturního pokroku. To samozřejmě přináší nové náměty i nové obavy.

Tím nejsilnějším zůstává strach z neznáma. Mění se však jeho zdroj i způsob, jakým se s jeho působením subjekty dvaceti povídek vyrovnávají. Nepopsa(tel)né hrůzy tu často pramení z moderních technologií – skvělá povídka Neviditelná síla Freda Merricka Whitea o výbuchu v londýnském metru – i světa přesyceného objevy. Častěji je tu zpochybňována racionalita postav (Malý pokoj a Srpnové horko), ať už v krizových situacích nebo pod vlivem mocné přírody, která stále zůstává neuchopitelná. Samozřejmě že tu najdeme klasické motivy příšerných stvůr, duchů, strašidelných domů i jednu pomstu ze záhrobí (Astrální vražda, která je jakousi nadstavbou slavné „duchařiny“ Charlese Dickense“ Hlídač), dobová atmosféra je v textech pevně vepsána, a i banální historky pozitivním způsobem posouvá.

Kladem Antologie hororové fantastiky zůstává její objevitelský aspekt. Některá jména zde zastoupená tu a tam u milovníků strašidelné literatury povědomě zarezonují, na jiné už se dávno zapomnělo. Vkusně vypravený paperback s výběrem dobových ilustrací jim dává v Česku prakticky nevídaný prostor. Druhá část série ukazuje, že vzniká dost unikátní projekt, který si zaslouží plnou pozornost všech milovníků příjemného mrazení v zádech.