O mně-li duše lidská sní, ať se tou vzpomínkou vzbudí

Rozmlsaná z industriální Ostravy brousím programy pražských klubů jak hladový vlk. Je to tam – načatá hlasem transexuálního anděla Antony Hegartyho skáču těmhle kňourajícím Američankám žijícím v Paříži na lep (o jejich spolupráci netřeba vyprávět, nejnověji singl Tearz for Animals z aktuálního EP We Are on Fire). Narychlo kupuji poslední z lístků do Archy.

Hudbu freakfolkařek Cocorosie nevydržíte poslouchat moc často, natož intenzivně. Nic proti Biančině (Coco) „roztomile“ infantilnímu kňourání a opernímu hlasu její sestry Sierry (Rosie), ale čeho je moc. Pro milovníky magického realismu a hudebních krajností, mezi něž se počítám, však přesto kouzlo mají. Jsem zvědavá, jak to bude vypadat a znít naživo.

Před Archou fronta jak na banány. Konečně vevnitř. Vystojím frontu na letní verzi oblíbeného drinku a předstírám, že jsem vůbec nepoznala nejmenovanou módní návrhářku a její chichotající se kamarádky řešící kožené děrované pásky... uff. Chci opravdu dělat do módy? Úvodní pohádku K Hole nestíhám, od baru se zdá, že zvuk je ucházející. I přes své tři dioptrie hned chápu přítomnost módní suity: okostýmování Cocorosie a indické party Rajasthan Roots je víc než inspirativní. Pro vaši informaci, We Are On Fire - takže variace na hasičské uniformy, napajcované ksichtíky skoro jako Joker z Temného rytíře, hodně flitrů. Indové „tradičně“, jak si je představujete, včetně turbanů a cingrlátek ladné tanečnice. I když mi připadá, že to kořenění orientem a beatboxem se hudebním světem šíří jak kdysi mor, tenhle večer to nějak nevadí. To bude asi tím horkem.

Pláčeme pro zvířata pod černou duhou a stěny Archy se hroutí pod Sieřiným operním vokálem, až naskakuje husina. Iritující hračičkaření z desek se nekoná. Vydechnutí při setu Rajasthan Roots. Za dveřmi už ale číhá vlkodlak a všem hoří nejen tváře. Zpomalené projekce zahlíněných tanečníků na pozadí vyvolají dejavu – Woodkid – globalizace je děvka. Ještě si zatančíme s krásnými chlapci na kouřem zahalené japonské Afterlife Party a jde se do peřin. Hezký začátek dovolené, nevím jak pro vás. A vrchol? Jednoznačně dokonale provedená freak verze Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky, kterou má na svědomí Sierra v krajkovém negližé. Skoro lituji, že nejsem lesbička. Po ZAZ v Ostravě nejlepší letošní pokus o spojení s publikem, který navíc vyšel.