Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

Moontype je kromě jména chicagské kapely také název jednoho druhu písma pro nevidomé. Hledat příběhy v hrbolcích vyražených na papíře může být pro nezasvěcené složité, naopak cítit emoce a přátelství v hudbě Moontype dokáže takřka každý. Jsou od velkých jezer, kombinují prvky jazzu a math rocku, ale nezdráhají se v určitých chvílích zapomenout na technicky komplikovanou hru a svým kytarám dávají ulevit jednoduchými punk-rockovými pasážemi. Označit je za typickou mid-west emo kapelu (geograficky i zvukově se to nabízí) by byla příliš velká zkratka, ačkoliv jsou jejich skladby bohaté na emoce, postrádají prvoplánový smutek. Spíše než skrz slzy se na svět dívají pozitivně. Dynamiku skladeb vytváří hlavně nástroje – kytara, basa, bicí. Zpěv Margaret McCarty plyne převážně v jedné poloze a svým příjemným hlasem uvozuje uvolněnou atmosféru skladeb, jejichž třetinu má sama z velké části na svědomí.

Na debutu Bodies of Water dostala prostor její dřívější sólová tvorba. Původní minimalistické písně z jejího druhého EP Basstunes, Year 5, kde jejímu hlasu sekundovala pouze jednoduchá basová linka, dostaly sice skrz další nástroje několik hudebních rovin navíc, ale McCarty spolu s Emersonem Huntonem a Benem Cruzem zanechali její staré skladby v takřka původním aranžmá. Například About You má oproti EP verzi pár bpm navíc, leitmotiv ale zůstal stejný. Hunton a Cruz naopak dostali možnost předvést své technické schopnosti, získané na oberlinské konzervatoři, kde se mimo jiné Moontype dali dohromady, ve zbytku desky.

Původně lo-fi pokojové nahrávky, kde v úplných začátcích McCarty pouze do hluku větráku vkládala jemné kytarové linky (konkrétně na EP Fan Music, kde takto reflektovala svoje vzpomínky na letní hudební tábory), přešly ve vyzrálou studiovku. Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany. Hrají kytarový squash, kde každou ranou střídají mezi dvěma polohami, z nichž nelze vybrat tu, kde jim to sedí více – zdali v té technické nebo té druhé, naopak punk-rockové, místy lehce popové. Ať jsou ale hudebně na jedné či druhé straně, vždy ale dokážou uvěřitelně podat emoce, zejména ty nejjemnější – vztahy, přátelství, platonické lásky nebo se pokoušejí alespoň naznačit odpověď na otázku, po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme.