Pojďme dál (Paramore)

Titul This Is Why představoval pro některé fanoušky Paramore naději návratu ke kořenům poté, co kapela vydala sice energické, ale hlavně synthpopové album After Laughter (2017). Místo toho vypustili v půlce února do světa na své poměry experimentálně laděnou desku a veškeré šance zabrousit zpět do pop-punku jsou ty tam.

Titulní skladba This Is Why má jednoduchou kompozicí uvést do funkově laděného materiálu. Přestože hudebníci hodně experimentovali se syntezátorem, dominantní je tradiční rocková sestava, jíž se linou jemné vokály Hayley Williams, snadno se pohybující i v těch nejvyšších polohách. Na podobné vlně jako úvodní píseň se nesou i ty další jako třeba C’est Comme Ça s hybným refrénem a svůdnými, polodeklamovanýmmi slokami.

Nahrávka však velmi postrádá úderný koncept, který by řádně vystihoval, co se snaží sdělit, různé motivy a témata na sebe příliš nenavazují. V písni Big Man, Little Dignity reagují Paramore na problém patriarchální společnosti, která nechá kontroverzní mocné muže vyváznout bez jakéhokoli trestu, reflektují i frustrace a nejistoty způsobené koronavirem, což nepůsobí zrovna aktuálně. Prostor dávají lásce (Liar), stejně jako úzkosti způsobené neutichajícími zprávami o válečných konfliktech a systémovém rasismu (The News).

Jakkoliv nemůžeme Paramore upřít hudební vyzrálost, nové album This Is Why je matoucí jak hudebně, tak rozháraným sdělením. V závěrečné, jedné z nejlepších písní Thick Skull, působivé svými pomalými psychedelickými pasážemi, Hayley Williams přemítá nad svou osobní i profesionální minulostí. Pocity spojené s rozvodem a depresemi jsou zde umělecky vypořádány, terapie dokonána, je třeba se posunout dál. A posunout by se měli i Paramore.