Rebecca Bergcrantz se odpoutává od slavných rodičů

Švédská zpěvačka, hráčka na elektronické klávesové nástroje a písničkářka Rebecca Bergcrantz vydala pod názvem své kapely Raindear debutové EP The Game. Čtyřpísňové CD vydal počátkem března label Vanguard Music Boulevard, na kterém vydávají alba její rodiče: švédský jazzový trumpetista č. 1 Anders Bergcrantz a význačná skladatelka soudobé vážné hudby Anna-Lena Laurin (např. loňské album The Painter, obsahující společnou suitu inspirovanou uměleckými a životními peripetiemi malíře Vincenta van Gogha).

Soubor Raindear se objevil teprve na podzim loňského roku. Pouhé tři týdny před prvním veřejným vystoupením přibyli k zakladatelce basák a kytarista Olov Domeij a bubeník Anton Martinez Matz, ale kapela okamžitě zaujala hudební veřejnost a hledače talentů. EP The Game bylo natočeno v nejlepším studiu v Malmö Tambourine Studios, mix a mastering se pak uskutečnil v Londýně, kam mezitím Rebecca přesídlila a kde také na konec léta chystá regulérní album.

Její sytý, rozpětím široký, spíše níže položený hlas, občas trochu zastřený, „zdobí“ (uvozovky vysvětlím) kromě titulní písně The Game další tři výpovědi o zmatcích mladé dívky à la „puzzle v hlavě“ - o bezesných nocích, které skýtá dospívání, o zlomeném srdci, „kdy padá i vypadává z lásek“, písně, z kterých vybuchují smutný smích, šťastné slzy, také se tančí, když se sní, a sní, když se tančí (Grown Ups, Night Wish a Infinite Denial). Vesměs se jedná o umně vystavěné skladby ve stylu melodického, až filmově dramatického indie electra s patrnými vlivy jazzového frázování a world music – místy dost silně (na můj vkus až příliš) evokuje Natachu Atlas a Ofru Haza. Dalším nepřeslechnutelným zádrhelem je podivně zahuhlaná angličtina (není to švédština, že ne?), která se blíží jakési němčině. To s sebou nese evokaci protivně rozvrkočených zpěvaček Neue Deutsche Welle raných osmdesátých let, takže na vás tu a tam vyjukne i „královna NDW“ Nena. Tomu odpovídá i elektronický sound včetně rytmů a syntezátorových vyhrávek a podmaleb.

Je to škoda. Jak říkala moje babička, „je to v ní jako v koze“. Jen potřebuje vyzrát. Doufejme, že to do léta stihne, pak bude to album bomba. Zatím vezměte zavděk jejím EP The Game (a můžete se mnou klidně nesouhlasit).