Kde se myšlenky mění v pocity (Circuit Des Yeux)
Poslouchat Circuit des Yeux je jako stát před propastí, a přitom si užívat každý okamžik na hraně disonance, zatímco se tělem rozlévají obavy i radost.
Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)
V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.
Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)
Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.
Track týdne: Urbanfailure - Incompatibl3
Jako temný kyberpunkový surrealismus představuje dystopické vize utopené v zašedlém prostředí.
Pomalá cesta hluku (Kragrowargkomn & Hlukar)
Nezapomenutelnost obou nových nahrávek slovenského Urbsoundu spočívá ve schopnosti postupně srůst s každým motivem, tónem i zarachocením.
Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)
Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.
Život přichází (The Comet Is Coming)
The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.
Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)
Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.
Pád do zkreslením deformované meditace (Dylan Carlson)
Když se počátkem devadesátých let objevil drone metal, byla to zejména seattleská kapela Earth, kdo novému stylu nakypřil půdu...
Tvář, nebo osobnost? (Jonas Reinhardt)
Je precizní a zvláštně odtažitá, jako by ji komponovaly samotné stroje v časech technologické dystopie.
Fantasticky členití Hidden Orchestra
Vlivů je tolik, že je chvílemi nemožné určit, jestli posloucháte soudobou kompozici, experimentální elektroniku, nu-jazz, postrock nebo drum and bass s etnickým dojezdem.
Zjevení aka Lavra
Zjevení. Asi tak by se dalo popsat pražské duo Lavra, upozorňující na svou existenci prvním mixtapem EVE. Projekt zpěvačky Barbory Zelníčkové a Tomáše Vondry...
Kyberpunkové představy Zagami Jericho
Na své prvotině City Is My Church se vydává na zvukovou pouť rozsáhlými a vzdušnými kyberpunkovými magistrálami obřích, futuristických měst.
Pocity jsou to nejpodstatnější (Anna Muylaert)
Její prozatím poslední film Don’t Call Me Son zatím stihl vyhrát „pouze“ cenu čtenářů Männer magazínu, což vzhledem k transgenderové problematice není až takový div.
Dny městských lišek – blacksheepboy / pale&coy
Blacksheepboy si hraje s melodií a syntezátorovým zvukem tak, až mu vylézají melancholické písně jak od Cloud Boat.
Anohni plná (bez)naděje
Po rozdrbané hudbě plné omračujících melodií se hlas Anohni veze jak po rozbouřeném, bezbřehém moři.
I am not this (Michael Gira)
Micheal Gira je z těch hudebníků, kteří nespoléhají na tuny různorodých placek, triček, krabiček na fet a kdovíčeho ještě. Jak ulehčit šrajtoflím?
Surgeon a služba lidstvu
Každá scéna by měla mít svou kapacitu. Osobnost. Někoho, jehož prostá existence na pozadí veškerého zmatku a chaosu symbolizuje oporu...
Třetí zákon Rolyho Portera
Vesmír nad námi je fascinující místo. Ledově klidný a zároveň divoký, chaotický a neurčitý. Hledíme do jeho nekonečné prázdnoty, a přitom jsme oslňováni miliardami výbuchů...