

O sýru a ginu v hrníčku (Peter Doherty)
Dohertyho charisma je neoddiskutovatelné, jen má už trochu méně destruktivní polohu, uvolněnější, ne nutně nihilistickou.


Dohertyho charisma je neoddiskutovatelné, jen má už trochu méně destruktivní polohu, uvolněnější, ne nutně nihilistickou.


Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.



Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.



Kdo by se nebál do Divadla Hybernie? Toto místo si příliš nespojuji s kapelami typu Laibach...



Proč to funguje? Vysvětlím. Ono to také naživo maká zcela jinak, z dvourozměrných, kolovrátkových beatů se najednou stává strhující monstrum schopné ledasčeho.


Že jde o gotický festival naznačí hlavně svébytný a pečlivě stylizovaný dresscode, skrze který si tato událost na pár dnů město přivlastňuje.


Kopule planetária pohasíná, kosmos se rodí. V rozsahu necelé hodiny sledujeme etapy, ve kterých se vesmír nacházel, nachází a třeba zas bude nacházet...



McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.



Po filmu potkáme dvě starší paní, jak v chládku místní vinárny náruživě dávají filmové tipy, taky utrousí, že “tohle bylo sice hezký, ale děsně smutný, na to radši nechoď.”



V poobědovém čase a při parném letním odpoledni bych mohl pozvolna začít u němého filmu klimbat, s Povodím Ohře bylo vše jinak.



“Nic není, všechno zrušili. Všechno, Slovácké slavnosti vína a všechno ostatní taky, zůstala jenom filmovka.” Sám si nevybavím jinou akcí této velikosti, kterou by pořadatelé neodpískali. Všechna čest!



Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...



Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.



V sále není horko, ale kapela i přes sporé pohybové kreace vystupuje s nasazením a pravidelně si otírá pot či make-up do připravených ručníčků.



Kdo se poflakoval vzadu, rotuje kolem baru v zadních částech a hledá své skuliny v zasněném oparu známých melodií. Modrá a červená světla, bílé sci-fi kombinézy, bledé tváře.



Pevné místo v programu Filmovky patří němým filmům s živou hudbou. Letos se v jeho rámci představily tzv. městské symfonie.



„Tetá, já pojedu, prý sa to tam už štosuje,“ oznámila postarší návštěvnice vinárny, aby se vzápětí vydala na kole do Klubu kultury, kde hráli v Polsku divácky úspěšný snímek Klér.



Po několika dnech průzkumu Uherského Hradiště musíme bohužel konstatovat, že genius loci utržil několik malých, ale o to bolestivějších ran. Konibar, Tesař i nápojka jsou minulostí.



Na první dobrou láká už herecké obsazení Keanu Reevese a Rivera Phoenixe, staršího bratra Joaquina Phoenixe, který se ve třiadvaceti předávkoval.