Rock’n‘roll může mít pořád koule (Metz)

Sedím ob stěnu od vršovického hřbitova a marně se snažím natáhnout struny na baskytaru. Po dvou letech. Nezvukotěsná místnost. Bohužel. Hned vedle se banda fotrů, pracovní název Luděk Sobota and the Revivals (soudě dle hlasových dispozic zpěváka), donekonečna pokouší sehrát závěrečných pár vteřin coveru rockʼnʼrollové klasiky Hound Dog. Už dlouho mě nenapadlo nalepit cejch zbytečné kapely. Sleduju po oku ladičku, otáčím ladícím kolíkem, pozvolna přitahuju. Další pokus číslo nekonečno sesynchronizovat dva primitivní bubenické údery se dvěma triviálními kytarovými tóny. Chvilka nepozornosti. Napětí pod rukama. Přitahuju. Zase vedle, zase mimo tempo. Cosi ve mně cukne. Ta-dam! Bubeník předběhl. Zase? Kurva, zase?! Přetáhnu. Tupé CVAK najednou protne místnost, přehluší všechen ten zbytečný zvuk a prasklá, čerstvě natažená struna mi proletí prstem. Utřu krev do kalhot. Snažím se přetočit potenciometry volume a gain za limit, tam kam mě už zesilovač nepustí. Přehlušit tu mrdku odvedle. Za oknem chladno a v uších Atlas Vending.

You ain’t no friend of miiineee!

Ta-dam!

Kanada vládne! A na scéně, kterou řvou kytary, to tak bylo, co mi začaly přestávat fungovat uši. Mekka hokeje zrodila Cancer Bats, Alexisonfire nebo Propagandhi, aby padla ta pro scénu zásadnější jména z poslední dekády. A z hlavního města do Toronta se urvali Metz, trio nerdů nahuleného noise rocku. Tradičně jsem si k nim hledal cestu déle, byť důvěra legendárního labelu Sub Pop mohla napovědět, ale až třetím albem si mě získali. Jsou zkrátka desky, kterým gramofonová přenoska sluší víc než ostatním a nemůžete je poslouchat jinak, než strašně nahlas! Atlas Vending je TA DESKA! Nahrávaná v Providence pod dohledem Bena Greenberga (kytarista Uniform a spoluproducent poslední desky Algiers) začíná pozvolna, aby záhy rozkopla dveře a vymlátila všechny okenní tabule široko daleko. Metz se možná nepouští do neprobádaných hlubin, jenom šlechtí to, co jim jde nejlépe. Každá skladba není míň, než totální hymna! Burácivá rytmika, protivné kytarové kvílení a mezi vším tím bordelem a závějemi špinavého sněhu vykukují refrény jako od rockových velikánů. Nápěv z Hail Taxi si přímo říká o to, aby ho v garáži předělal Dave Grohl, a myslím to jako ten nejuctivější kompliment. Mezi klasické rockové kapely se Metz asi nikdy neprocpou, alespoň dokazují, že rock’n‘roll může mít v roce 2020 pořád koule. Skáču na booster a nechám si basovými decibely rozklepat kolena. Třeba se těm vořežprutům odvedle rozcuchá přehazovačka.