Rustie, optimistický break i lízátko

Nepochopitelný začátek. Znělka Paramount Pictures, rychlost vydělená čtyřma a pět zrnek noisu. Workship a fade out. Teď už menší překvapení, elektronika jako když se třpytí jezero, tón sem, tón tam, krásně se na to dívá, poslouchá. Fade out. Kytara a laciný riff à la rádiová znělka na obchod s nábytkem. Poslední fade out a můžeme začít! Skotský producent Rustie, odchovanec Warpu, měl veleúspěšný debut a jeho následovník na to nejde jednoduše. S Raptorem už naštěstí warpujeme o sto šest. Delikátní sci-fi dropy, hardcore prohnaný dubovým mixérem. Čekalo se tři roky a čtyři minuty patnáct.

Zatímco na Glass Swords si Rustie vystačil sám, Green Language hosty nešetří. Danny Brown si vytáhl eso a americký přízvuk nechme stranou, grime z něj dělá hotového Rascala. Jeho hi-speed rap se dere ven v možná nejlepší skladbě Attack. Ani D Double E nezaostává a s Up Down od začátku aspiruje na letní remixovatelný hit. Nelze vynechat Velcro, jehož optimistický break nabízí lízátko, a Tempest, ukazující, jak by asi chutnalo s LSD. A tak dále.

Snad každá skladba se dá v klidu poslouchat a hodnotit samostatně, ale je to dobře? Deska postrádá můstek – oslí či betonový. Jednotícím prvkem Rustieho je maximálně a minimálně neuspořádaná velkorysost. Stísněná sedačka letadla letícího na další štaci poskytuje neomezený rozlet hudebním nápadům a Green Language zaručuje, že se při jejich hledání nebudete nudit. I když – mluvit takovým jazykem, tak na nás Babylónská věž spadne.