Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #125: Jako v křesle

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 08.03.2024

Přelom února a března ve znamení výletů, nejdříve tradiční Ment, týden nato zase pohádkový Leiden. Report taky někdy bude. Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.


Damo Suzuki byl samozřejmě král. S Can strávil sotva tři roky, ale právě ono období je pro mnoho fanoušků zásadní. Faktem je, že jeho vokální improvizační schopnosti byly na podobné úrovni jako ty nástrojové jeho spoluhráčů. A to rozhodně nebylo nic obyčejného. Suzuki nedávno odešel do úplně jiného orchestru, sotva dva týdny nato vyšla – v rámci oficiální série koncertních záznamů kapely, za kterou stojí Mute – nahrávka z května roku 1973, kdy Can hráli ve slavné pařížské Olympii. Vůbec první nahrávka ze zmíněné série, kde se objevuje Suzuki, v rámci načasování šlo zjevně o náhodu, která si tedy zahrála hodně divnou hru. Pustit si cestou vlakem z Leidenu do Haagu právě tuhle desku byla taky náhoda. Nebo nevím.


Na kolejích dunivé riffy kapely z Kolína nad Rýnem fungovaly náramně, ale to byl teprve začátek. „Vyhraď si na muzeum víc času, je tam taky největší kolekce Mondriana a De Stijl na světě,“ bylo mi řečeno. Jenže. Už při příjezdu k muzeu mě budova fascinuje, s vodními nádržemi vypadá jako ztělesněný klid a majestát. A co teprve, když se dostanete dovnitř. Zážitek sám o sobě, art deco v plné parádně, všechno neskutečně ladí, všechno nádherně zachované. Na stránkách muzea si pak přečtu, že architekt Hendrik Petrus Berlage, který má budovu na svědomí, přímo pro tuto příležitost vymyslel speciální cihlu o velikosti 22 x 11 x 5,5 cm, ze kterých je celá budova složená. Toho si návštěvník samozřejmě nevšimne, ale je to zcela příznačné. Všechno sedí do posledního detailu, vsadil bych se, že i maltu ředili jinak. Symetrie na piedestalu. A do toho mi hlavou jedou nekonečné cyklické řetězce rytmů a Suzukiho improvizace v „jazyce kamenného věku“, jak říká Ian Harrison z Mojo.


Vlastně ani nevím, zda rituální seance Can fungují lépe mezi pastelově barevnými dlaždičkami muzejních chodeb nebo mezi ostrými hranami a zkreslenými tvářemi postav na obrazech Maxe Beckmanna. Procházím sály a všechno se propojuje. Na jednom místě Beckmannovy expozice je promítána ukázka z Kabinetu doktora Caligariho, sluchátka si nechávám a dělám dobře, škrcený zvuk analogového syntezátoru Irmina Schmidta k legračně horrorovým scénám pasuje mimořádně. Stará dobrá Evropa, projede mi hlavou. Čas je plochý kruh a kultura do určité míry taky.

Nakonec devadesátiminutový záznam zvládnu hned dvakrát. Vejde se totiž i do čistých linií školy De Stijl. U broadwayské boogie-woogie trávím dlouhé minuty, ale ještě déle u křesel Gerrita Rietvelda. Symetrie, divnost, pohodlí. Právě tak si připadám, všechno zapadlo, kam mělo, jako v komfortním křesle. Kdybych bydlel někde okolo, tak se do Kunstmuzea chodím uklidňovat jednou týdně. „Opozdil jsem se o několik životů,“ říkal Pavel Zajíček.

Dneska v osm večer s Kim Gordon, šípy Tokyo Drift a Yanntraye a pochopitelně Can, přijdou taky Moimir Papalescu & the Nihilists. Combo Chimbita nebo Sheherazaad. The Initiates Piece.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Nadine Shah – Even Light
Kamasi Washington – Prologue
Kim Gordon – Dream Dollar
Shabazz Palaces – Take Me to Your Leader feat. Lavarr the Starr
Yanntray, Tokyo Drift – O dům dál
Combo Chimbita – Nene Dub (Mixed by Ticklah) 4:11
Amy Aileen Wood – Rolling Stones feat. Fionna Apple
||ALA|MEDA|| – um'khonto feat. Phelimuncasi, DJ Paulo
Leonard D Messina – Osmoses
Real Bad Man X Lukah – The Initiates Piece feat. billy woods
Verde Prato & Bronquio – Agertokian neskatila
Josh Johnson – Free Mechanical
Can – Paris 73 Fünf
The Ex – Soon All Cities
Use Knife – True - Love Not
A Place to Bury Strangers – Change Your God
Žen – Nedamise
Martha Da’ro – For So Long
Kim Gordon – Psychedelic Orgasm
Amaro Freitas – Encantados
Sheherazaad – Koshish
Jahari Massamba Unit / Karriem Riggins / Madlib – Otis' Tambourine
Moimir Papalescu & the Nihilists – Tell Me You Love Me
Boeckner – Euphoria
Combo Chimbita – Margarita
The Waterboys – Don't Bang The Drum (Livingston Mix)

ilustrace © Max Beckmann

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace