Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 16.07.2021

„Vstal jsem v 10:25.“ Co je to za informaci? Bylo to pozdě nebo brzy nebo co je na tom zajímavého, zatraceně? Do galerie C|O Berlin jsem původně směřoval hlavně kvůli výstavě módní fotografky Nadine Ijewere, ještě víc na mě ale zapůsobila další tamní expozice. Tvůrci výstavy Send Me an Image, From Postcard to Social Media poukázali na spoustu zajímavých i lehce bizarních souvislostí, cílem bylo upozornit na změnu dynamiky procesu i způsobu výměny vizuálních informací a posunu vnímání obrazu jako sociálního média. Najdeme tu baseballové kartičky, svatební fotografie, záznamy feedů sociálních sítí nebo právě pohlednici z roku 1976, zachycující křižovatku před berlínskou ZOO Station, na kterou měl kdosi jménem On Kawara potřebu napsat, že vstával těsně před půl jedenáctou.


Od C|O mívám ve zvyku vydat se pěšky směrem na Wittenbergplatz, přes Kudamm, okolo KDW, cestou intenzivně přemýšlím o tom, kdy jsem naposled poslal pohlednici. V hlavě mi to leží ještě několik dní, dodnes jsem si nevzpomněl. Nesouvisí to s technologickým vývojem, tenhle typ „komunikace“ šel vždycky mimo mne, nemám k tomu dostatek pozornosti ani trpělivosti. Naposledy možná z Mexika? Ale to bylo před patnácti lety, sakra. Každopádně mi občas nějaká ta pohlednice přijde a vlastně mě to vždycky potěší. A vždycky si vzkaz na ní přečtu, narozdíl od některých emailů nebo zpráv přes sociální sítě. Respektive ty čtu taky, ale v jejich případě daleko snadněji ta informace žádnou reakci nevyvolá, i když by třeba měla. Mozek ji zaznamená, ale v té změti se zařadí mezi ostatní, aniž by se hladina zachvěla. Ne, není to hezké. Ale je to tak.


Trpělivost dostává v posledních týdnech na frak. Vážně si tolik lidí myslelo, že se všechno vypařilo se sluníčkem a otevřenými zahrádkami? Pořád se nestačím divit. Loni euforie vydržela skoro celé léto, letos to bylo jak dlouho, tři týdny? Určitá míra obav neuškodí, výstražná světla jsou na místě. Spíš mi připadá, že obecný despekt a nervozita se dostaly mnohem hlouběji, než bychom si připouštěli. Oslněni létem jsme je pár týdnů nevnímali, a teď se vrátily v plné síle. A vlastně už je jedno, jestli někdo celou věc popírá, jestli si další myslel, že se přece nechají očkovat okamžitě všichni, nebo jestli někomu přijde, že je to vlastně celé úplně jedno. Že už nikdy nic v pořádku nebude. Postižení jsou všichni a netrpěliví zrovna tak. Nepříjemně se to projevuje hlavně na přirozeném elánu – nikomu se do ničeho pořádně nechce, všechno se oddaluje, pozoruju to i na sobě. Ať už jde o další čísla, festival nebo téměř jakoukoli činnost. Pak si člověk přečte rozhovor s Pavlem Kohoutem v posledním Respektu a zastydí se. Pořádně. Nejen kvůli míře optimismu a zaujetí. „Vy se svobodně ptáte, já upřímně odpovídám, veselohru z toho nevyrobíme.“


Stále přemýšlím nad tím, co informace „Vstal jsem v 10:25.“ měla znamenat. Pohlednice z roku 1976, jak dlouho mohlo trvat, než ji adresát obdržel? Týden? Dva? Obsahuje fotografie křižovatky něco zajímavého? Záhada. Americká publicistka Orit Gat v povedené eseji k výstavě zmiňuje twitterový účet Postcards from the Past, kam se dívám léta. Ten podobných příběhů nabízí spoustu. Další záplavu obrazů najdeme přímo ve vstupní hale berlínské galerie. Haldy obrázků působí jako by vyhřezávaly rovnou ze zdí, dojem závalu nebo lépe řečeno povodně sedí. Holandský výtvarník Erik Kessels do své instalace 24Hrs in Photo umístil 350 000 vytištěných obrázků, počet vychází z objemu fotografií, které denně nahráli uživatelé na sociální síť Flickr. Před patnácti lety. Dnes je to sedmdesátkrát více, pouze na jedné síti.

Dnes v Šejkru s Tamarou, Vanishing Twin, Sault, Black Dice, Vellocet Roll, Maarjou Nuut a mnoha dalšími. A taky s lajnou „Where are those happy days, they seem so hard to find.“ Pamatujete?

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Vanishing Twin – Big Moonlight (Ookii Gekkou)
Moin – Crappy Dreams Count
Nov3l – Interest Free
Tamara – Re: Drowners
Vellocet Roll – Wanderers Of The Dark
Black Dice – White Sugar
Les Filles De Illighadad – Eghass Malan
Rosie Turton – Part II
Hiatus Kaiyote – Get Sun (feat. Arthur Verocai)
Sault – Fear
Amaro Freitas – Nascimento
John Murry – The Stars Are God's Bullet Holes
Theon Cross – We Go Again
Maarja Nuut – A Feast
Moonshye – Lisa
Standish/ Carlyon – Nono/Yoyo
Miles Davis – Human Nature (Live At Vienne Jazz Festival)
Tarta Relena – Las Alamedas
Curtis Harding – I Won’t Let You Down
Moin – Lungs
Portishead – SOS
Nina Simone – The House of the Rising Sun (Live At Casino Kursaal)

foto @ Xavier Miserachs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #71: „Si es que estoy aquí, es por que lo merezco“

Michal Pařízek 28.01.2022

Připadal jsem si jako na nepovedené YouTube party, na které je člověk notabene sám. A v takové pozici být nechcete...

Preview: ESNS 2022

redakce 17.01.2022

V rámci přesunutí kompletního programu do online prostředí sice některá jména zmizela, postrádáme hlavně Bob Vylan nebo Wu-Lu, ale i tak vybíráme ze tří stovek umělců.

Šejkr #70: Vyhlídky? Nadějné.

Michal Pařízek 14.01.2022

Ano, vyhlídky jsou nadějné, jak by ne. Krásný začátek roku, lepší alegorii pro časy, ve kterých žijeme, bychom asi nenašli... Kinterův Revolucionář a další... přísliby.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moon odhalila počínaje s Novým rokem pátá až druhá místa a s premianty tu máme i celkové pořadí nejlepších loňských nahrávek.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2022

Tentokrát tu máme dvě ženy, každá s úplně jiným výrazovým rejstříkem, obě stejně přesvědčivé. Desky roku podle magazínu Full Moon.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moonu pokračuje a po pátém a čtvrtém místě tu máme krásné třetí. Srážka světů nebo blízká setkání jiných druhů?

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2022

Po včerejším pátém místě tu máme čtvrté ve výroční anketě magazínu Full Moon. Brno vs. Brighton!

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2022

Pátá příčka Desky roku podle magazínu Full Moon přináší za rok 2021 pozoruhodné setkání, a takových nebude málo ani v dalších dílech tradiční ankety málo.

Šejkr #69: Open the gates!

Michal Pařízek 31.12.2021

A je to tady, poslední den roku. Bilancování nemám příliš v oblibě, ale nacházím na něm jednu zajímavou věc...

Šejkr #68: Přítulné bezpečí

Michal Pařízek 17.12.2021

Konec roku. Klasika. Jako by toho stresu nebylo celý rok dost, na závěr si to vždycky ještě vyšperkujeme...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace