Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 24.09.2021

„Všechny úvodníky proti vzteklině jsem psal já,“ říká Santiago. „Ale furt mě to štve míň než psát o Kubě nebo o Vietnamu. Hele, fronta je pryč, jedu domů.“

Ležím na pláži Acharavi, téměř sám. Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku. „Není ti tu zima?“ ptá se. „Trochu,“ odpovídám, „ale musím to dočíst.“ Špetka větru nevadí, i když těch třicet, co slibovali, není ani náhodou. Základem je hned vypnout, říkal jsem si už před odletem, úžasný román Marii Vargase Llosy Rozhovor u katedrály by měl taky pomoct. Včetně kafrání na úvodníky. Knihu nosím s sebou už hezkých pár týdnů, ukrajoval jsem ji po pár stránkách, teprve tady hltavě dočítám. Korfu sice není Lima, ale to je jedno. Zadělávané krevety tu mají taky.


„Nebuďte vůči Řekům arogantní, je to hrdý národ,“ píše se v papírech cestovky. Co je to proboha za rétoriku, proč má někdo potřebu něco takového vůbec psát? Zkušenosti? Stížnosti? Zajímalo by mě, zda mají něco podobného ve svých lejstrech napsáno Angličané nebo Němci, kterých je tu, naštěstí, většina. Vlastně ani nevím, proč jsem to četl. Přivítání na letišti Kerkyra bylo zajímavé, tři minuty nato, co jsem vylezl z haly, začalo pršet takovým stylem, že jsem se už otáčel nazpátek. Stejně tak potom, co se všichni dodivili, že jsem přijel sám. (Opravdu? Come on!) Tak tohle má být ono? To jsem ještě netušil, že se mi nějaký zmetek pohrabal v překladišti v kufru a sbalil cigarety a čepici Full Moon. A taky omlácené Zippo, které se mnou cestuje všude už víc než dvacet let. Tedy cestovalo. Až někoho na Korfu uvidíte s čepicí s kávovou skvrnou, tak víte, co máte dělat. Ale co, na věcech se lpět nemá. Hoteliér Stefanos je tak milý, že si znova vzpomenu na větičku o aroganci. „Tady je můj telefon, volej kdykoli, zvedám nonstop.“ „Doufám, že to nebude třeba,“ odpovídám. Proč taky.


Už jsem říkal, že nejdůležitější je vypnout? Jsem tu třetí den a pořád se mi to nedaří. Kontroluju telefon každou půlhodinu, zítra si ho na pláž už nevezmu. Jenže zkuste to, když hodinu po příjezdu cinkne v mailu album australského all-stars týmu Springtime, na které se těším půl roku. Už se to ale lepší, abych našel mezi oblázky na pláži další motivaci, elán a klid mám ještě pár dní. Na kameni pod lehátkem je napsáno be strong, se srdíčkem, vybral jsem si ho sám nebo mě k němu něco dovedlo? Nebuďte vůči Řekům arogantní, vzpomenu si, když běžím podél pobřeží. U mola v nedalekém letovisku Roda vysedávají rybáři a už z dálky na mě kývou a poťouchle povzbuzují. Smějeme se, já teda jen tak na oko, dává mi to zabrat, nejen kvůli větru a kamenům. Poslední týdny byly náročné. Číslo s Billie je venku, Máša se na jeho (její?) počest nechala dokonce obarvit. A to tu mám zůstat ještě dalších pět dní...


„Všechno stejné, ale menší, všechno stejné, ale placatější, jen lidé jiní,“ píše Llosa na konci románu, kdy se jeden z jeho hrdinů vrací zpátky do Limy. Ano, lidé jiní. Uvědomuju si to na každém rohu. Když jsem se včera večer pokoušel odmítnout s velkými díky dezert zdarma a dostal místo toho sklenici ouza, jak se ukázalo, téměř bezednou. Znova probíhám kolem rybářů a oni vesele pokřikují: Dneska nějak pozdě, chlapče. Odpoledne jsem pak v krámě s etno haraburdím, kam jsem si šel pro mýdlo, dostal od mladinké prodavačky nádavkem hippie náramek. „Vypadáte nějak smutně, chtěla bych vám udělat radost.“ Kdepak smutně, jen unaveně, říkám a ona, že je to to samé. Ale není. Není.

Dnešní tracklist vznikal s velkým předstihem a v rychlosti, na cestách mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Prahou. Take it or leave it. Čekají Mart Avi, Curtis Harding, Sisa Feher, HTRK, The Body and Big|Brave nebo nesmrtelná Heart of Glass. Jak říká Gaz Liddiard: „Once the laughter dies down it’s every man for himself.“

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto © Graziela Iturbide

tracklist:
Mart Avi – Tides
Little Simz – I Love You, I Hate You
Martina Topley-Bird – Collide
Malvina – Hádanka
Ill Considered – Loosed
Sisa Fehér – II.
Francis Bebey – La Condition Masculine
Wu-Lu – South
Yard Act – Overload
Baba Ali – Black Wagon
Barry Adamson – Broken Moments
Alex Henry Foster – The Hunter (By the Seaside Window)
Curtis Harding – Can’t Hide It
Bonus – • • • — — — • • •
The Membranes – Borders Blurred
Grinderman – (I Don't Need You To) Set Me Free
The Limiñanas & Laurent Garnier – Promenade oblique
Tokischa & Rosalía – Linda
Balimaya Project – I No Go Gree/Aniweta
The Body and Big|Brave – Black is the Colour
Red On – Slalom
HTRK – Rent Boy
Blondie – Heart of Glass
Galaxie 500 – Isn’t It a Pitty

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek 22.10.2021

Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě...

Šejkr#63: Báječná léta

Michal Pařízek 08.10.2021

Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace