Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Co si představíte, když se řekne slovo lucerna? Nešikovný krám, který používali naši prapradědečci, když vrávorali z hostince? Neobratnou pomůcku třímanou permoníky a jinou zlatochtivou důlní chamradí, aby si při dolování nezkrátila cepínem své již tak krátké končetiny? Něco, co spíš než světlo vrhá strašidelné stíny? Přihořívá!

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky. Ponuré a hutné, jak se na sludge a doom, kteréžto žánry kapely na novince kombinuje, sluší. Tři ze čtyř členů kapely jsou zároveň zastoupeni i v mnohem brutálnějších Diligence, kteří se pohybují ve vodách rychlého technického deathu, proto náznakem uslyšíme na desce občas i tento žánr.

Z přebalu alba shlíží v majestátní póze personifikace koróny, která láká do mlhy, do níž ani paradoxně zpočátku neváháte vejít. Opravdu – pokud holdujete zmíněným žánrům a zároveň už máte nějakou metalovou nahrávku za sebou, nebude pro vás problém se albem nechat okamžitě pohltit. Dovede ihned vtáhnout a při troše trpělivosti pak zároveň dopřává slastné hodiny unášení pochmurnou náladou a také objevování nových a nových, technicky zajímavých pasáží.

To je vůbec nejdůležitější prvek desky – je atmosférická, hypnotizující a zároveň neuvěřitelně technicky našlapaná, takže se stává, že se necháváte unášet, poletujete v temných fantaziích a do toho vám najednou problikne, ty kráso, co to tam teď zahrál.

Smeknout je třeba před řemeslným mistrovstvím a také hlasem vokalistky Dahlien, která dovede plynule přecházet z klasického metalového řevu do ultra hlubokého growlu, a tyto dvě polohy ještě různě variovat. A to vše bez sebemenšího zaváhání.

Stejně jako vokál se i skladby přelévají mezi pomalými doomovými pasážemi – vrcholem je v tomto směru nejspíše elegie Up the Last Hill, k agresivním sludgovým vypalovačkám, mezi nimiž vyniká zabijácká Hours Beetween Heartbeats. A dostane se i na melodičtější kousky – třeba Make Me Forget je špičkovou ukázkou umění vystavět gradujícího skladbu okolo chytlavého motivu, jaký vám bude znít v hlavě ještě za měsíc.

Certa Omnibus Hora je zvukově precizně vyprodukované – dle kapely bylo nahráváno analogově a nejspíš právě díky tomu zní také osobitě a nepřikrášleně, zároveň však čistě. Takhle nějak by mohla vypadat nejlepší česká metalová nahrávka loňského roku.