Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Pějme ódy, američtí alternativní rockeři Wilco se po třech letech vrací s novou, jedenáctou studiovkou. Po vydání poslední desky Schmilco (2016) frontman Jeff Tweedy nezahálel. Vydal tři sólová alba a knihu memoárů Let's Go (So We Can Get Back). A zatímco Tweedy co půl roku oznamoval novinku, ať v podobě nahrávky nebo knihy, kytarista Nels Cline natočil se svým kvartetem The Nels Cline 4 avantgardně laděnou jazzovou desku Currents, Constellations (2018).

Melancholické album Wilco s ironickým názvem Ode to Joy obsahuje jedenáct skladeb o samotě a osamění. Písně jsou, například oproti Star Wars (2015), kompozičně jednoduché. Všechny mají nezaměnitelný rukopis, který tkví v působivém aranžmá, harmonické hravosti a překvapivých, často i nenápadných přechodech. Tweedyho písňové formy, které drží album pohromadě, jsou jako vždy záměrně narušovány, nicméně v tomto případě nejsou destruovány.

Tweedyho zpěv zní zpočátku nesměle, ale jako by s každým dalším taktem získával sebejistotu a vlastní témbr. Nahrávku otevírá píseň Bright Leaves. Na minimálním prostoru slyšíme výbornou práci s dynamikou a s výsledným mixem, který z malé skladby udělá skladbu bohatou a vrstevnatou. Tento postup je příznačný pro celé album. V Quiet Amplifier jsme svědky nabalování nástrojových vrstev na monotónní tep, až ke konečnému ohlušujícímu rozpadu. Kompozičně nejpůsobivější je kontrastní zařazení skladby Love Is Everywhere (Beware) za minimalistickou a syrovou We Were Lucky, kde je těžké ubránit se přirovnání k soundtracku Neila Younga k filmu Mrtvý muž. An Empty Corner je dohra, kde Wilco opět předvedou bezchybnou práci s aranžmá – ambientní podklad s vyčnívajícími střípky basy, bicích, kytary a Tweedyho vokálu.

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci. Vybudovali podmanivé, zároveň však na své poměry nezvykle strohé a místy bohužel i jednotvárné album. Místy se neubráníme pocitu, že slyšíme pokračování Tweedyho sólovky Warmer (2018) v instrumentaci kapely Wilco, a to je škoda.

Ode to Joy je deska nabitá klidnou pulsující energií a notnou dávkou melancholie. Není tu však důvod k zádumčivosti, neboť například ironické „Love is here, beware“ překlene všechen smutek a dává naději. Stejně jako celé album.