Ty Segall má rád svoji tremolo páku

V brožurce k loňskému Off Festivalu stálo něco v tom smyslu, že Ty Segall se pokouší o novodobé Beatles, a koncert mi tehdy připomínal celkem obyčejnou garážovou kapelu. O to větší překvapení je album Twins, které ukazuje, jak lze i s kvalitní produkcí držet lo-fi estetiku a smysluplně kombinovat inspirační zdroje.

Ty Segall (1987) je sympaťák ze surfařské Kalifornie a Ty Segall je jeho kapela. Okruh osob, které tvoří kalifornskou garagerockovou scénu, se střídá v různých hudebních projektech, což může být matoucí, každopádně Twins je šesté studiové album kapely Ty Segall a obsahuje dvanáct písniček. Jednotlivé skladby trvají povětšinou standardní dvě až tři minuty s jednou čtyřminutovou výjimkou a dá se říct, že po pár vteřinách budete celkem jasně vědět, co čekat nebo spíš co se vám bude na skladbě líbit.

V Thank God for Sinners nastupuje zpěv do patnácti vteřin, Ty Segall nenechávají nikoho čekat a basy demonstrují kvalitu produkce, nezdržují se dlouhými sóly, ačkoliv je tu jedna zvláštnost, a tou je vrstvení dvou sólových linek tak, že to zní, jako by jedna kytara opile přitakávala druhé. Podobné zdvojení je i v Inside Your Heart, písni, která graduje opakováním hlavního melodického tématu a končí noisovou dekonstrukcí.

Ty Segall má rád svoji tremolo páku a typicky zrnitý fuzz, kterým v nejdelší skladbě Ghost s psychedelicky unaveným rytmem objevuje kraje disonance při zpěvu, který ze všeho nejvíc připomíná Lennonovo Well Well Well nebo I Found Out. Ghost už celkem předvídatelně končí sólem do ztracena. Neukončená sóla anebo naopak velmi krátká zakvílení jako v Love Fuzz jako by říkala, že Ty Segall nechtějí unavovat posluchače hudební virtuozitou. Příkladně skromné vyjadřování dává tušit inspiraci v surf rocku a garážových šedesátkách, což je slyšet zejména v Who Are You, která kombinuje surfrockový reverb a zvukově místy připomíná bizarní elektrický květináč 13th Floor Elevators.

V rámci alba působí výjimečně skladby Gold on the Shore, s akustickou kytarou a melodií taženou hlavně basou, a The Hill, která zase začíná jako něco od Yes, ale míchání sóla s ženskými vokály připomíná Jefferson Airplane. Zcela zjevným odkazem na Led Zeppelin je pak skladba Handglams se spoustou činelů a klesavou melodií vypůjčenou z Dazed and Confused.

Twins naznačuje, že od Ty Segall můžeme do budoucna očekávat větší odklon od punkovějších začátků a že si do způsobu, jak budou znít jejich Mustangy vytažené až k bradě, nenechají kecat.