Ucelený monument (Recondite)

Když v sedmdesátých letech začali v Německu hrát Kraftwerk odosobněný styl logicky naprogramované „computermusik“, výrazně předběhli svou dobu a definovali tak žánr, jež měl kulminovat až daleko později. Nebyli samozřejmě sami, ale jejich příklad je nejpregnantnější. Osmdesátá léta, rezonovala v mainstreamu bezstarostnými a optimistickými náladami a temnější ladění bylo, až na zářné výjimky, doménou subkultur. Postupně však temnota infikovala i přední příčky hitparád a hudebníci začali používat syntetizátory a bicí automaty k dokreslování ponurých nálad tak typických pro 21. století. Německá vlna je svou striktní ahumánností spočívající ve spoléhání se na stroje v lecčems výjimečná. Brutalistní minimalizmus se stal odrazovým můstkem takových jmen současnosti, jako mimo jiné Pantha du Prince, Apparat či právě Recondite.

Recondite se dá přeložit jako skrytý, a pod tímto názvem se (doslova) skrývá německý technoproducent Lorenz Brunner. Kromě pěti předchozích dlouhohrajících alb vydal i mnoho tanečních singlů. Na poli elektronické hudby je známý především svými live sety. Je rezidentním Djem ENTER.Ibiza a svá vystoupení odehrál na proslulých akcích jako je Time Warp či Melt!

Po sedmi letech od desky Hinterland se autor opět vrací k labelu Ghostly International a předkládá skvěle zvládnutou kolekci, jež plně vystihuje název vydavatelství. Povětšinou rovný kopák a reverbové kvílení syntezátorů zní jako prokleté duše bloudící na hranicích zjevení. Dwell jako sloveso pro přebývání v tomto případě evokuje nějaké odlehlé nehostinné místo uprostřed temných hvozdů. V budoucnosti bez budoucnosti. Všechny skladby tonou v tonální, rytmické i zvukové podobnosti. Slévají se do jednolité masy jako stromy v lese, jež se obsesivně kývou v nočním větru. Všechny jsou si podobné a přitom se v detailech liší. Tepající beaty jsou lemovány jemnými ornamenty precizního programování a soustředěná produkce generuje měkký, ale přesto zneklidňující zvuk, jenž obaluje tuhou kostru technozákladu.

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem. Její jednoduchost není stylovou vyprázdněností a zůstává tak prozatím asi nejsvižnější a nejsoudržnější nahrávkou v bohaté diskografii jednočlenného projektu Recondite.