Umělecké beaty Illex Aside

Stanislav Laga vtrhnul na elektronickou scénu v roce 2009 s krátkou deskou Integrated. Následující materiál pak nechal v klidu uzrát a s prvním dlouhohrajícím nosičem přišel o dva roky později. Přestože se motiv obalu přesunul z opilého, zářivého města za zašlé okno, hudba zůstala v ulicích. Anystyle (2011) má lehký industriální nádech, je v něm slyšet usilovná práce a zajímavé nápady. Skladba jako Glitch à la 1926 vyniká po kompoziční stránce, Boreal Startouch zase přináší silnou mrazivou atmosféru. Přesto jsem se nemohl ubránit dojmu, že se celek pořád hledá ve změti dohadujících se zvuků. Nikam se neubíral.

Nový přírůstek, Arsbeats, na to jde jinak, album má přímější směr. Zvuky se postupně skládají, až vytváří komponované koláže. Ty se vzájemně prorůstají a vytvářejí neohraničený, celistvý systém, čemuž odpovídají i unifikované názvy skladeb. Motiv splývání se objeví i v teaseru, který sice není nijak převratný, ale slučováním a rozlučováním obrazů evokuje poněkud obskurního mága Cyriaka.

Arsbeats nabízí několik úrovní, první a zásadní je elektronická. Illex ji produkuje sám přetvářením jednotlivých zvuků k nerozpoznání, kterým ale čistotu a duši vtiskují až živé nástroje. Ty rozehrávají melodické linky, z nichž vyrůstají elektronické samply, často je dokonce přerostou, rozryjí a jako z živné půdy z nich čerpají energii. Klíčová je práce s hlasem. Jazyk je vytrháván ze svého kontextu a mění se v hudební nástroj, stává se nositelem estetické hodnoty, aniž by musel na něco odkazovat.

Atmosféra je kompaktní. První skladba se rozjíždí závratnou rychlostí, aby do hry nasadila minimalistické klavírní téma, dostáváme se na pole mikromelodie, pak tempo najednou zvolní a nenásilně se přelije do druhé skladby. Dvojka evokuje skladbu Radio Protector od 65daysofstatic, navíc má příjemně elektrizující atmosféru, a závěr alba zas připomíná rozdováděnou kytarou El Ten Eleven. Dokud ho nezaplaví hřejivé teplo hlasových fragmentů.

Illex Aside rozehrává své umělecké beaty hravě a s košatou velkorystostí. Zvuky a jednotlivé motivy se k sobě nečekaně přimykají a rozehřívají skladby, aby z nadýchaného letu padaly ve spirálách zase dolů. Důležitou roli hrají zasněné pasáže, elektronika s kyprými melodiemi, provoněná klavírem. Ale je jen otázkou času, kdy agresivní technicistní hra melodie nelítostně provrtá. Jako fantaskní město vyrůstající na harmonizované planetě.