Větvík zachraňuje Hildu (Hilda a Větvík)

Když britský autor Luke Pearson ve svých třiadvaceti odpálil petardu jménem Hilda, to bylo v roce 2010, netušil, co všechno jeho modrovlasá dívenka bažící po dobrodružství v místech, kde severská mytologie stále zůstává reálná, způsobí. Od té doby vyšlo několik komiksových příběhů, beletristických knih a v roce 2018 jeho postava vplula do audiovizuálních vod Netflixu. Z Hildy se stal fenomén.

Jenže poslední komiksová hrdinka vyšla v roce 2019 a od té doby museli fanoušci čekat, až se její stvořitel, který mezitím například pracoval na seriálu Čas na dobrodružství, vrátí. Dočkali se loni. Nejde o plnokrevné pokračování série, ale o spin-off, kdy Hilda se svou mámou stále bydlí na samotě daleko od ostatních lidí a blízko k přírodě, trollům a dalším bájným tvorům. Hilda je tentokrát ve vedlejší roli, tu hlavní si pro sebe uzmul liškoloušek Větvík.

Základní zápletka je jednoduchá a přímá, klikatit se začne až později. Hlavní postavy zastihne na procházce slejvák, tak se běží schovat do nejbližšího úkrytu. Jak už to tak bývá, nejde o obyčejnou a prázdnou jeskyni, v tomto světě totiž žádný kámen není, čím se zdá být. Je čas, aby roztomilý liškoloušek dokázal své hrdinství a přátelství k Hildě.

Výtvarná stránka je opět prvotřídní. Pearson dokázal zdánlivě jednoduchou kresbou vyhmátnout podstatu, aniž by výsledek ztratil z hravosti a nadsázky. Méně zde najdeme čistě komiksové mikropříhody, ale nechybí úplně, zastoupeny jsou pointovanými gagy malé červenky. Vedle ní se zde objevují i další zvířata, jejichž úlohou je především bavit čtenáře a současně odhalovat skrytou podstatu liškolouškovy osobnosti.

Luke Pearson vytvořil komiks, který může velmi dobře sloužit jako vstupní brána do Hildina světa a literatury obecně. Ač styl vyprávění i kresbu mírně přizpůsobil nejmladším čtenářům, neslevil z latěk, které si už dříve nastavil. Umí čtenáře napnout, rozesmát i dojmout, přitom zábavný a napínavý příběh o osobní odvaze a přátelství nabízí jasně čitelné poselství i poučení.