Všechno je v pořádku (Puscifer)

Hojnost nové hudby způsobená pandemickým bubákem uspíšila čtvrtou desku kapely zrozené v arizonské poušti. Elektro-rockový mezižánrový experiment a pojízdný cirkus jménem Puscifer je sólovým projektem Maynarda Jamese Keenana, frontmana Tool a A Perfect Circle, do kterého ventiluje nápady, které se podle jeho vlastních slov z nějakého důvodu nehodí do tvorby jeho úspěšnějších a známějších kapel.

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů. Existential Reckoning je příběh o našem životě/světě, ale jako by ho vyprávěl/zpíval ufoun. Je to příhodná deska do dnešní doby, která k ní, díky textům, pomůže člověku zaujmout správný odstup. Odstup od politicky polarizovaného světa, omezených prezidentů a rozvášněných demonstrantů, klimatických změn i překotného technologického spěchu. Není nad to pěstovat víno v Arizoně.

Pilotní singl Apocalyptical se svezl na koronavirové vlně, která ke konci turné Tool na Novém Zélandu převálcovala samotného Keenana (stále má poškozené plíce). I když byl song původně o globálním oteplování a Trumpovu výsměchu klimatickým problémům, přišel se stylovým klipem těžícím z prázdných ulic během dubnového zákazu vycházení, kde hostuje i covid-19 osobně.

Zvuk alba Existential Reckoning je jak z jiného světa. Napomáhá tomu syntezátor (Fairlight CMI - znáte například od raného Petera Gabriela, případně Pet Shop Boys), bezpražcová kytara i banjo. Tvůrčí jádro Maynard, Carina Round a Mat Mitchell si ke spolupráci pozvalo Grega Edwardse z Autolux (baskytara) a Sarah Jonesovou z Bat for Lashes/Hot Chip (bicí) a pustilo se do hledání cizí inteligence. Náladu sice nasadí mdlý artrockový Bread And Circus, ale je pouhým předvojem k nádherně gradujícím písním (God damn the sun!), jako jsou A Singularity, kde jsou Maynardovy vyšší tóniny obalené digitální smyčkou, nebo Grey Area. Rytmická, procítěná Bullet Train to Iowa s bezvadným kytarovým závěrem přejde v elektro-synthpopovou blbinu Postulous nebo chytlavý (Shut the fuck up) vtípek Fake Affront.

Od předchozího, rockovějšího alba Money Shot (2015) udělali Puscifer krok zpět k elektronice, ovšem dospěleji. Jednotlivé songy přináší komentář k mediálně propíraným událostem, které trápí celý svět, a přináší nadějeplné poselství. Emocionální rezonance a celistvost alba jsou předností desky, vycházející z limitů zvolených nástrojů. Maynard sice v závěrečné Bedlamide proklamuje, že všechno bude v pořádku, ale já si dovolím nesouhlasit. Všechno v pořádku je.