Zápisky zanikající společnosti (podle Bena Frosta)

Pokud bychom měli označit nějakou nahrávku z poslední ambientně industriální líhně za popovou, novinku Bena Frosta bychom mohli povýšit na prototyp takového pofidérního škatulkování. Ben, Australan s mládím prožitým ve Spojených státech a v současnosti ošlehaný islandským severem, nás v poslední době zaplavil hudbou, kterou složil pro filmovou produkci. S aktuální nahrávkou se ale po pěti letech vrací s autorskou muzikou, která není pouze služkou jiným, ale měla by obstát především sama o sobě. Za albem A U R O R A stojí postapokalyptický příběh civilizace, která se snaží přežívat na troskách bývalého blahobytu. Letos čtyřiatřicetiletý autor poctivě střídá rytmické momenty, ve kterých se do práce vloží i bubeníci Greg Fox (ex-Liturgy) a Thor Harris (Swans), s atmosféričtější hlukárnou. V obou polohách ale vstupní ingredience, především ty nesoucí melodické struktury skladeb, mají podobu nedokonale naladěné rozhlasové stanice. Jejich zkreslení neustále kolísá a proměňuje se, což dodává celé desce ono katastrofické pnutí.

Ben byl k sobě po letech znovu přísný. Odvrhl lákadlo kytarových, klavírních nebo dokonce smyčcových „změkčovadel“ a na A U R O R A se zaměřil na ingredience field recordings původu. Vznikla tak soustředěná kolekce, která sice má z velké části kořeny v africkém Kongu, přesto atmosférou míří znovu do polárních krajin. Temně odtažitá kolekce na mě působí jako retrofuturistické dřevoryty románů Julese Vernea. Novinka Bena Frosta jak oby představovala sonickou podobu Ocelového města, ovšem ne steampunkově začouzeného, ale přeneseného do budoucnosti, která stěží udržuje při životě současnou techniku. Pravidelné údery jsou škrábáním neznámých strojů, které stále pracují, ale přitom naráží do zrezivělé stěny pomalu podléhající běhu času. I večerní taneční kluby stále fungují. Jen z několika laserových světel začne tu a tam sršet elektrický výboj a dříve zvukotěsnými vraty proniká dovnitř mrazivý vítr.

Ben Frost stvořil neveselý svět. Jeho vykresení na A U R O R A je ale tak přesvědčivé, že mě nutí v dnešních parnech se k němu vracet znovu a znovu. I z toho důvodu se na připravovaný koncert v pražské MeetFactory tolik těším.