Živá archeologie (Vladimír Merta)

Písničkář Vladimír Merta oslavil v lednu pětasedmdesátiny. Na narozeninový koncert připravovaný do Divadla Archa si budeme muset nějakou dobu počkat a na novou studiovku s čerstvým materiálem, která by navázala na sedm let starou nahrávku Imagena, to, při vší bardově vitalitě úplně nevypadá. O to vzácnější je dárek pro posluchače, s nímž se vytasilo nakladatelství Galén.

To totiž připravilo hned třídiskovou kolekci staro-nových nahrávek Vykopávky z Korintu. Třicet osm skladeb Merta podomácku natočil na začátku devadesátých let v pro sebe nejpřirozenější - a mezi posluchači nejoblíbenější - podobě: sám s kytarou, s důrazem na slova a sdělení. Jedná se převážně o méně známé nebo pozapomenuté skladby, které Merta hrával v sedmdesátých a osmdesátých letech a které se na žádnou řadovku nedostaly. Některé jsou prakticky neznámé, jiným dali svou vlastní tvář další muzikantské elity, např. Vladimír Mišík, jazzman Martin Kratochvíl nebo kapela České srdce.

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy. Všechny propojuje básnická invence, síť narážek a aluzí, nadhled i humor. A ačkoliv některé texty cílí na dobové nešvary, jsou až mrazivě nadčasové a použité metafory stále platné.

Disky v rozkládacím papírovém obalu doprovází objemný booklet s kompletními texty, dobovými fotografiemi a hlavně autorovými komentáři. Merta tu vysvětluje kontext, jinde zase jako by nad písničkou mávnul rukou, na dalších místech se zamýšlí nad tématem i způsobem, jakým jej tehdy uchopil. Ve výsledku velmi cenný pohled za oponu. Ocenit je potřeba i péči, která byla nahrávkám, původně zaznamenaným na dvou audiokazetách, věnována. Zvuk je detailní, netrpí neduhy domácího nahrávání, vyniknou slova, dikce i Mertovo kytarové mistrovství.

Takže - je to nové řadové (troj)album, nebo pokračování Mertovy archivní kolekce, kterou Galén už nějakou dobu vydává? Vlastně obojí. Vykopávky z Korintu zachycují Mertu v plné síle básnické i muzikantské, nejsou pevně svázané s dobou svého vzniku, jak se to často u jiných „archivních vykopávek“, ať už je jejich autorem kdokoliv, děje. Nahrávky v sobě mají sílu významného archeologického objevu, byť prezentovaného se vší vrozenou skromností svého autora. Nadčasovost zajištěna.