Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Divoké klubové rytmy, svůdné texty o drogách, vášnivých vztazích a bohémském životě. To byla Tove Lo, kterou jsme znali. Čtvrté album Sunshine Kitty ale přináší zcela odlišné vibrace.

Na hraně popu a elektropopu Tove Lo balancuje už od vydání prvního singlu Love Ballad v roce 2012. Když o rok později prorazila do rádií s hitem Habits a remixem Stay High, bylo jasné, že si spoustu posluchačů omotá kolem prstu. I když fanoušci ji znají spíše jako královnu večírků, lascivních textů a pokleslých mravů, Sunshine Kitty ukazuje vystřízlivění a mnohem dospělejší pohled. Sebedestruktivní nádech posledních dvou alb byl poznamenán vyčerpávajícím vztahem, který zpěvačka nedávno ukončila. A právě tahle zkušenost nejspíše stojí za přechodem od party songů k osobní zpovědi a mnohem hlubšímu emocionálnímu prožitku.

Ve třinácti skladbách nahradila tuctové elektropopové rytmy propracovanější strukturami, v nichž kombinuje hravé rytmy a dynamické předěly (Glad He’s Gone) nebo samplování a vrstvení vokálů. Snaží se neopakovat monotónní melodie, navíc odkrývá mnohem větší hlasový rozsah, který nabývá temnějších zabarvení nebo chrapláku (Bad as the Boys). Za zmínku stojí spolupráce s Kylie Minogue, hip hoperem Doja Cat, finskou zpěvačkou Almou nebo producentem Jax Jonesem, kteří skladbám přidávají na rozmanitosti. Například Are You Gonna Tell Her o románku se zadaným mužem nebo skladba Jacques se v některých částech přibližují svým frázováním spíše hip hopu, přesto si ponechávají ráz tanečního popíku.

fotogalerie z koncertu v LMB zde

Kočka na přebalu i v názvu desky má symbolizovat několik životů současných popstars – i když zakopnou a spadnou, skončí na všech čtyřech. A několik životů si Lo prožila i ve svých vztazích, které jsou stejně jako dříve hlavním tématem všech písní. Ať už byly s muži nebo ženami, ať už byly dobré či špatné, reflektuje jejich světlé i stinné stránky. V jednotlivých kouscích si můžeme všímat různých rozpoložení – vyrovnávání se s rozchodem (žárlivá Really Don’t Like You a Bad as the Boys nebo vyrovnanější Glad He’s Gone), myšlenkové pochody člověka v komplikovaném vztahu od počátečního zamilování se (Sweettalk My Heart, Stay Over) přes vystřízlivění (Shifted) až k touze najít trvalejší vztah (Anywhere You Go). Poprvé ale zpěvačka odkrývá i svou žárlivost a malou sebedůvěru (Mateo, Come Undone, Mistaken). Aby se ale úplně nevytratila její mladická divokost, objeví se i pár jednohubek (Are You Gonna Tell Her, Jacques, Equally Lost).

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty a přiblížila se tak k žánrově rozmanitější Ellie Goulding nebo Seleně Gomez.