Bardzo dobrze aneb OFF We Went!

„Už se na to laskavě vykašli a nech to tak!“ O významu některých gest netřeba pochybovat, obzvlášť jsou-li adresována bezradnému zvukaři. Stuart Braithwaite si servítky rozhodně nebral a na stupnici despotismu atakoval rekordy samotného Michaela Giry. Minor Victories se s náročnými podmínkami lesního stanu Radia Trójka nicméně poprali na výbornou a bez debat se stali jedním z nejkrásnějších momentů prvního dne letošní katovické přehlídky. OFF začal ve velkém stylu. Po jednodenních lupenech se jen zaprášilo a v permanenci tak byli od prvních minut nejen šklebící se bezpečáci a oranžový jelen Jäger, ale i šarmantní guru Artur Rojek – duchovní otec festivalu. Kult osobnosti, edice 2016? Ano i ne.

Těžko říct, jak to ten pán dělá, ale uvážíme-li atraktivitu line-upu, nemá OFF široko daleko konkurenci. Stejně jako loni, předloni, atd. Lush, Mudhoney, Fidlar, Napalm Death, Brodka… každý pes, jiná ves, ale dohromady to nějakým zázrakem funguje. Černý kůň úvodního dne? Jednoznačně štěkající prskavka Jason Williamson ze Sleaford Mods. V Nottinghamu evidentně frčí šmíroidní beaty a kulhavka. Jinak co do zázemí a kratochvilných plácků opět trefa do černého. Ne, gastrozóny za své nevzaly, tenhle kontroverzní fenomén si naši severní sousedé dosud láskyplně hýčkají. Odpadkovou morálku divácké obce však nově úspěšně korigují zálohované plastokrigly (konečně!), pivní import bludného Holanďana Grolsche pak překazil k všeobecné radosti domácí kníže Lech. Učit se z chyb a neusnout na vavřínech, málokdo to umí lépe.

Chování početného návštěvnictva ovšem do detailu předvídat nelze a jeho spotřební (ne)vkus skýtá kritickému pozorovateli řadu námětů k zamyšlení. Kamera přenášející na plátno záběry z kotle plného displejů, přehlídka tetovaných stehen i bizarních kostýmů, veganské hotspoty, svítící podrážky, selfíčka a permanentní mládežnické kurvobraní. Stačí se zaposlouchat. Co zbude z jednoduché věty průměrného polského teenagera, odmyslíme-li si všechny vulgarity? Mnoho ne. I taková je současná tvář zdejšího hudebního hodokvasu. Zmalovaná, zubící se, zběsilá a zkratkovitá. A v neposlední řadě důkladně zasponzorovaná kdekým. Hudba je krásná věc, ale kšeft je kšeft. Ne že by to jinde bylo lepší. A co vy, už máte růžovou deku a hafo lajků?