Becca Stevens nabádá k tanci

Zmijovec titánský, nebo také áronová hůl, je jedna z největších květin světa, které trvá neuvěřitelných sedm až deset let, než poprvé vykvete. „Na zmijovci mě fascinuje, jak těžce a dlouze pracuje na tom, aby vykvetl a jak krásný tento výsledek je,“ říká zpěvačka, skladatelka a kytaristka Becca Stevens. Tento zázrak přírody přirovnává k náročnému procesu, který vyvrcholil novým albem s příznačným názvem Wonderbloom.

Od posledního alba Regina (2017) udělala sice Stevens malý krok zpět, ale dva další kupředu. Wonderbloom se vrací k ležérnější formě písní plných tanečních rytmů a silných groovů protkaných funkem, popem a R&B. Dle zpěvaččiných slov má deska nabádat k tanci a pozvednout náladu v dobrých i horších časech. Načasování tedy nemohlo být lepší.

Oním velkým krokem vpřed byla spolupráce Stevens s více než čtyřiceti hudebníky včetně Coryho Wonga (Vulfpeck), Jacoba Colliera, Michaela Leaguea (Snarky Puppy) a dalších zvučných jmen. Do té doby byla zvyklá tvořit více méně samostatně, své skladby sama psala i aranžovala. Rozhodla se ale, že to tentokrát změní a kdykoli bude mít potřebu uzavřít se do sebe a vše samostatně promyslet, udělá přesný opak a celý tvůrčí proces bude s ostatními hudebníky sdílet. To vše dovolilo Stevens nabrat nové odstíny barev a ještě více zpestřit svůj repertoár.

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy. V první zveřejněné skladbě Good Stuff zpívá o tom, čím vším si v průběhu své kariéry prošla a čím si zároveň prochází většina žen v hudebním průmyslu. Silně energická popová píseň je podpořena gospelovou harmonii skládající se z šedesáti čtyř vrstev vokálů zpěváka Michaela Mayo, spoluautorem je ale basák a zakladatel Kneebody Kaveh Rastegar.

Píseň True Minds je zhudebněním jednoho ze Shakespearových sonetů, které se objevily již v předchozí tvorbě. Tato skladba se jako jediná nenahrávala v Americe, ale v Paříži, kde hudebnice strávila pět dní zavřená na bytě s francouzskou harfistkou Laurou Perrudin, kterou Stevens přirovnává k šílené vědátorské víle. Její neotřelé využití pedálových efektů doplňují běžné předměty, jako například grilovací jehla propletená mezi strunami harfy.

Největší kontrast přichází až na samém konci. Heather’s Letters to Her Mother napsala Becca Stevens na popud svého dlouholetého hudebního kolegy Davida Crosbyho. Formou dopisu vypráví příběh Heather Heyer, která se stala obětí automobilového útoku v Charlottesville. Šest minut trvající skladba se nezdá dlouhá, útočí na city a donutí se zastavit. Avšak nezanechá po sobě plačtivý opar, který by mohl odradit od toho, pustit si desku opět od začátku.

report z vystoupení Beccy v Jazz Docku zde