Články / Rozhovory

3na3: Dan Sywala

3na3: Dan Sywala

waghiss666 | Články / Rozhovory | 21.11.2019

„Chci být rock'n'rollový novinář na volné noze!“ Velká ambice? Dan Sywala je nezmar. V současné době hudební reportér Televize Seznam, kromě toho stabilní člen redakcí magazínů Muzikus a Headliner, má i svůj pravidelný kulturní přehled na rádiu Expres FM. Jakožto poloviční „Jugoš“ také vyučuje srbštinu. A má cit vést s umělci rozhovor v rovině více než osobní. Máte dojem, jako by s každým z nich vyrůstal, i když se mohli sotva potkat. Může za to charisma a poutavý přednes, kterým navíc dokresluje průběh svých Ambientně rockových večerů, během nichž pouští hudbu lidem s částečnou či úplnou ztrátou zraku. A všechny tyhle aktivity tmelí jeho vlastní online žurnál. Rock'n'rollový žurnál.

Ambientní a rockové večery – poněkud obecné. Kde jsou mantinely hudby, kterou si vybíráš?
Tyhle akce nemají skoro žádné žánrové limity. Líbí se mi, když se poslechovky věnují konkrétnímu tématu, ale tady se řídím hlavně svými zážitky a dlouhodobými preferencemi návštěvníků. Každý song doprovodím nějakou historkou o objevení skladby, dojmy z koncertu nebo jak proběhlo osobní setkání s umělcem či umělkyní. Žánrově proto obsáhneme všechno možné, od balkánské dechovky nebo progresivního rocku až po moderní jazz. Jen jednou jsme měli tematický večer, a to poslech celého alba Cult of Luna & Julie Christmas – Mariner s následnou debatou.

Jak tě vůbec napadlo pořádat poslechové večery pro slepce?
Napadlo mě to nějaké čtyři roky zpátky během rozchodu, do toho jsem byl zaseklý v korporátu. Hledal jsem novou smysluplnou aktivitu. V té době jsem dělal rozhovor se Stevenem Wilsonem, který si stěžoval, že nemáme čas na soustředěný poslech. Prostě si sednout a dvě hodiny poslouchat se zavřenýma očima. Vyrazil jsem online, kontaktoval centrálu Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a po dořešení administrativních věcí to šlo poměrně rychle. Kromě hudby si návštěvníci užívají i to, že je to pro ně společenská událost, a já se válím smíchy ze slepeckého humoru.

Hádám, že tam chodí převážně senioři, pouštíš jim ale převážně novou hudbu, ne? Jsou konzervativní?
Chodí všechny věkové skupiny. Máme tam třeba jednu starší paní, která navštěvuje lekce španělštiny a portugalštiny, tak se vždycky snažím najít něco i v těchto jazycích. Na druhou stranu, tahle seniorka úplně v pohodě přijala Gojiru a ještě pro ni hlasovala při volbě vrcholů akce. Horší to bylo u Cult of Luna. Varoval jsem návštěvníky předem, že to nebude žádná romantika. Dorazili všichni, včetně několika nováčků, kteří to ze začátku nepobírali, ale vydrželi. Počet účastníků pravidelně roste, i když pár lidí jsem už od té doby neviděl.

Vím, že ses několikrát vypravil se slepci na koncert. Jak to funguje?
Neustále něco doporučuju a často taky vyprávím historky z koncertů. Hlavně během prvních setkání jsem několikrát pouštěl britskou Anathemu, takže když se blížil termín jejich koncertu v Praze, zkusil jsem to navrhnout. Pár lidí se nadchlo a management Anathemy byl taky vstřícný. Dnes už bývalý basák Jamie Cavanagh si nás vyzvedl před Lucerna Music Barem chvíli předtím, než se klub otevřel, a usadil nás k rezervovanému stolu. Zvuk ve společenské místnosti SONS je kvalitní, ale naživo to pro ně byl jiný zážitek. Od té doby jsme v různém složení vyrazili třeba na Manon meurt nebo Emmu Ruth Rundle. Ta nás odrovnala tím, že to pro ni moc znamená, protože i její otec je nevidomý.

Jak tyhle poslechovky změnily tvoje vnímání hudby? Řešíš ještě vizuály?
I já si díky těmhle akcím neustále připomínám, že musím vypnout a pořádně se soustředit. Rád se taky k něčemu vrátím, objevím novou souvislost nebo dostanu od hostů zajímavý tip. Pokud jde o vizuální stránku obecně, tak už před nějakou dobou jsme přidali projektor a plátno, protože na akce chodí i lidi s částečným zrakovým postižením nebo jejich doprovod.

Info

Ambientně rockový večer s Danem Sywalou 18
25. 11. 2019
SONS, Praha
fb událost

foto © Martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2022: Umění nemá jasná řešení (Miřenka Čechová)

Anna Mašátová 27.01.2023

Marně tahám z paměti, kdy mi její jméno ulpělo v hlavě poprvé. Dobře si ale pamatuji její třicetihodinovou performance Momentum na piazzettě... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: „Ako vydržať sama so sebou“ (Tereza Nvotová)

Lucia Banáková 26.01.2023

Nvotová má veľký talent na vykreslenie zložitej, často traumatizovanej psychiky postáv a taktiež má nezvyčajný cit na provokatívne a originálne témy. Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: V míru sám se sebou (Yzomandias)

Vojtěch Tkáč 25.01.2023

Neexistuje lepší způsob, jak zahájit interview s člověkem, který má v životě zdánlivě všechno než hláškou z jeho videoklipu Designer Flow.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: Přece nebudu v Praze poslouchat Skrillexe (Claire Rousay)

Jiří Špičák 25.01.2023

Claire Rousay se do Prahy podívala v rámci svého evropského turné v dubnu poprvé, měla pár dní před vydáním desky Everything Perfect Is Already Here.

Abbas Jazza: Za pár let bude hrát singeli všude

David Čajčík, Zuzana Malá 22.01.2023

Singeli boss Abbas Jazza nás provádí po roztodivné vile Nyege Nyege a vypráví.

Frída Kakao: Pouč se z chyb zadku, ať tvoje srdce bije

prof. Neutrino 19.01.2023

Řeč byla o její vizuální i hudební tvorbě, chameleonských proměnách umělecké identity, ale i o současné zálibě v baskytaře a undergroundových performancích.

Mutanti hledaj východisko: Když to dáš na tři sta procent, je to vždycky dobře

Václav Valtr 09.01.2023

Díky řadě virálních videí se dostali do širšího povědomí a jejich osobitá směs humoru a neúprosné flow s neotřelou produkcí už dala vzniknout slušné fanouškovské základně. Rozhovor.

Patrik Tygr Kučera: Není všem dnům konec

Libor Staněk 29.12.2022

„Táborská scéna mi přišla vždycky specifická tím, jak specifická ničím nebyla,“ říká v rozhovoru Patrik Kučera, kterému přátelé neřeknou jinak než Tygr.

Fanda Holý (Holy Fanda and the Reverends): Jít jenom za tím, co slyšíš

Adéla Polka 11.12.2022

Sestava, která názvem lehce odkazuje na americkou tradici folku a country, ale zároveň si hledá své osobité místo v českých hudebních vodách. Rozhovor.

Tak daleko, tak blízko: Barbora Sliepková

redakce 07.12.2022

V Campu můžete zhlédnout přehlídku Slovenská architektura ve filmu, která uvede i film Čiary režisérky Barbory Sliepkové. Jejím prizmatem na všední věci v naší pravidelné rubrice.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace