Články / Rozhovory

Dobrá věc se prosadí sama - Polí5

Dobrá věc se prosadí sama - Polí5

Michal Pařízek, maxim | Články / Rozhovory | 07.04.2016

Polí bylo od začátku pět a roků je najednou už dvakrát tolik. Josef Jindrák, hlava a duše vydavatelství nazvaného podle povídky Ladislava Klímy Jak bude po smrti, patří mezi nejaktivnější hráče na domácí hudební scéně. Oslavy završení první dekády existence vydavatelství Polí5 proběhnou v sympaticky spikleneckém duchu (8. dubna v Malostranské besedě), ostatně podobně jako veškeré jeho aktivity. Přes mnohdy až příliš dokonalá utajení a poněkud chaotické vlny, ve kterých tituly labelu vychází, se Polí5 pomalu ale jistě blíží stovce položek, z nichž nejeden zdobí různá ocenění. S Josefem Jindrákem o sarkasmech, soukromí, společných dovolených a krizích, ve kterých je třeba dělat si radost.

Dekáda – to zní slavnostně. Bilancuješ? Kolik jsi vlastně za ta léta vydal titulů?
Deset let je hrozně moc, vidím to sám na mladším synovi, který se narodil, když jsem Polí5 zakládal. Na nějaké bilancování není moc čas, mám pocit, jako kdyby to bylo včera a mezitím jen vyrostla další generace. Musím se věnovat hlavně aktuálním věcem, ale tím, jak právě připravuju Benefici pro Polí5, tak se k tomu okruhem zase vracím. Spočítat přesně tituly podle katalogového čísla není tak jednoduché, protože jsem začal od devítky, čímž jsem vzdal hold svým neosamizdatovým aktivitám Manuzia. Některé tituly se nakonec nerealizovaly a jejich čísla jsem už neobsadil, další jistě vyjdou, ale mají zpoždění třeba dva roky. Ale dá se to zjednodušit – dosud je venku nějakých devadesát titulů.

Ty nejlepší labely se vyznačují tím, že u nich většina interpretů zůstává, pokud je tedy nějak dramaticky nepřerostou. Mluvím třeba o Constellation nebo Thrill Jockey – funguje Polí5 na podobné bázi?
To je složitější. Nemohu si nikoho doživotně zavázat, takovou pozici nemám a ani nechci mít. S kapelami se potkáváme, když jsme si oboustranně prospěšní, po čase je možné se rozejít, anebo spolupráci zopakovat. B4 je taková kmenová buňka a je pravděpodobné, že spolu budeme do smrti, ale když třeba přijde nabídka od zahraničního labelu, já je držet nebudu. Ale buďme realisti, oni budou má ozdoba, já jim budu platit realizace – spokojenost na obou stranách. Když se nehraje o velké peníze, jde všechno plynule.

Ono se to dá taky obrátit – ty nejlepší kapely nemají zapotřebí skákat od jednoho vydavatele k druhému. A zase zpět – nejsem tak silný, abych svým kmenovým projektům mohl vydávat desku každý rok, protože se prostě z prodejů nezaplatí. Pokud najdou jiného blázna, mají spíš můj obdiv.

Když z druhé strany, tak úplně – proč by tedy kapely měly u Polí5 zůstat, co jim můžeš nabídnout?
Já kapelám nic neslibuju. Možná v tom je to kouzlo, nemažu nikomu med kolem huby, že tady je to nejlepší a co všechno pro to udělám. Naopak, většinou to i kapelám rozmlouvám, slovy Ondřeje Ježka: „Opravdu je potřeba to vydat, není už těch desek na světě moc?“ Je to spolupráce, kooperace, partnerství, spolčení, naladění na stejnou vlnu, nevím – prostě hodně věcí se dělá líp v nějakém družstevním nadšení.

Kapela nahraje desku, tím se vyčerpá, finančně, ale i energeticky, nemá už pak sílu platit další výdaje, dohadovat se v lisovně nebo tiskárně. Oni rozumí hudbě, možná nahrávacímu studiu, ale ne objednávkám, fakturám, daním či distribuci. Uleví se jim, když tohle někdo zařídí. A hlavně začnou patřit do nějaké party, už si je leckdo dokáže dát do souvislostí, už nebudou tak titěrnou kapkou v oceánu. Spousta kapel samozřejmě žádného vydavatele nepotřebuje, protože mají silnější nervy nebo jsou prostě solitéři a chtějí mít dohled nad vším...

Pokračování rozhovoru o neobyčejném nakladatelství Polí5 najdete v magazínu Full Moon #59.

Info

Live!!!
5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103

foto © Elina Richter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

redakce 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v Beats1 show rádiové persony jménem Zane Lowe. Kde se vzali, kdo to je?

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

redakce 10.10.2019

Skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. A argentinští Mueran Humanos jí oplývají. Rozhovor.

Nick Murphy: Nedělám hudbu pro sebe, ale pro jiné

redakce 04.10.2019

Před pražským koncertem jsme si povídali o umělcově službě lidstvu, cestovatelských zážitcích a Muprhyho houževnaté povaze.

Aneta Kohoutová (Nábřeží saunařů): Hrozná zodpovědnost, ale zároveň i neuvěřitelná svoboda

redakce 30.09.2019

Nábřeží saunařů, akce, která se odehraje v Hradci v závěru tohoto týdne. Co od ní čekat, jestli přijít nahý a hladový, co chystá NUUK do budoucna?

Vstupní prohlídka: Stolen (chn)

redakce 26.09.2019

Kapela Stolen z čínského města Chengdu existuje přes deset let, evropskému publiku se letos představí jako předkapela ikon New Order.

Roman Odjinud, Petr Vrba (Alternativa Festival): Máme ruce od sazí

redakce 23.09.2019

Když už se zdálo, že „alternativní“ dramaturgie se poněkud unavila, obměnil se organizační tým. Z něj promlouvají dva z členů festivalu. Marx, klišé i osypky. Rozhovor.

Steffi: Nepotřebujeme pořád sedět jedna vedle druhé

redakce 20.09.2019

Steffi a Virginia, rezidentky berlínského Berghain/Panorama Baru o nadcházející desce Work a Change, která vychází na labelu Ostgun Ton.

Zdeňka Morávková (V centru | Im Zentrum): Centrum je tam, kde si ho uděláš

redakce 18.09.2019

Jesenický umělecký festival svou dramaturgií poukazuje na česko-německou spolupráci, která v regionu po léta přirozeně probíhala. Rozhovor.

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.