Články / Rozhovory

Dobrá věc se prosadí sama - Polí5

Dobrá věc se prosadí sama - Polí5

Michal Pařízek, mxm | Články / Rozhovory | 07.04.2016

Polí bylo od začátku pět a roků je najednou už dvakrát tolik. Josef Jindrák, hlava a duše vydavatelství nazvaného podle povídky Ladislava Klímy Jak bude po smrti, patří mezi nejaktivnější hráče na domácí hudební scéně. Oslavy završení první dekády existence vydavatelství Polí5 proběhnou v sympaticky spikleneckém duchu (8. dubna v Malostranské besedě), ostatně podobně jako veškeré jeho aktivity. Přes mnohdy až příliš dokonalá utajení a poněkud chaotické vlny, ve kterých tituly labelu vychází, se Polí5 pomalu ale jistě blíží stovce položek, z nichž nejeden zdobí různá ocenění. S Josefem Jindrákem o sarkasmech, soukromí, společných dovolených a krizích, ve kterých je třeba dělat si radost.

Dekáda – to zní slavnostně. Bilancuješ? Kolik jsi vlastně za ta léta vydal titulů?
Deset let je hrozně moc, vidím to sám na mladším synovi, který se narodil, když jsem Polí5 zakládal. Na nějaké bilancování není moc čas, mám pocit, jako kdyby to bylo včera a mezitím jen vyrostla další generace. Musím se věnovat hlavně aktuálním věcem, ale tím, jak právě připravuju Benefici pro Polí5, tak se k tomu okruhem zase vracím. Spočítat přesně tituly podle katalogového čísla není tak jednoduché, protože jsem začal od devítky, čímž jsem vzdal hold svým neosamizdatovým aktivitám Manuzia. Některé tituly se nakonec nerealizovaly a jejich čísla jsem už neobsadil, další jistě vyjdou, ale mají zpoždění třeba dva roky. Ale dá se to zjednodušit – dosud je venku nějakých devadesát titulů.

Ty nejlepší labely se vyznačují tím, že u nich většina interpretů zůstává, pokud je tedy nějak dramaticky nepřerostou. Mluvím třeba o Constellation nebo Thrill Jockey – funguje Polí5 na podobné bázi?
To je složitější. Nemohu si nikoho doživotně zavázat, takovou pozici nemám a ani nechci mít. S kapelami se potkáváme, když jsme si oboustranně prospěšní, po čase je možné se rozejít, anebo spolupráci zopakovat. B4 je taková kmenová buňka a je pravděpodobné, že spolu budeme do smrti, ale když třeba přijde nabídka od zahraničního labelu, já je držet nebudu. Ale buďme realisti, oni budou má ozdoba, já jim budu platit realizace – spokojenost na obou stranách. Když se nehraje o velké peníze, jde všechno plynule.

Ono se to dá taky obrátit – ty nejlepší kapely nemají zapotřebí skákat od jednoho vydavatele k druhému. A zase zpět – nejsem tak silný, abych svým kmenovým projektům mohl vydávat desku každý rok, protože se prostě z prodejů nezaplatí. Pokud najdou jiného blázna, mají spíš můj obdiv.

Když z druhé strany, tak úplně – proč by tedy kapely měly u Polí5 zůstat, co jim můžeš nabídnout?
Já kapelám nic neslibuju. Možná v tom je to kouzlo, nemažu nikomu med kolem huby, že tady je to nejlepší a co všechno pro to udělám. Naopak, většinou to i kapelám rozmlouvám, slovy Ondřeje Ježka: „Opravdu je potřeba to vydat, není už těch desek na světě moc?“ Je to spolupráce, kooperace, partnerství, spolčení, naladění na stejnou vlnu, nevím – prostě hodně věcí se dělá líp v nějakém družstevním nadšení.

Kapela nahraje desku, tím se vyčerpá, finančně, ale i energeticky, nemá už pak sílu platit další výdaje, dohadovat se v lisovně nebo tiskárně. Oni rozumí hudbě, možná nahrávacímu studiu, ale ne objednávkám, fakturám, daním či distribuci. Uleví se jim, když tohle někdo zařídí. A hlavně začnou patřit do nějaké party, už si je leckdo dokáže dát do souvislostí, už nebudou tak titěrnou kapkou v oceánu. Spousta kapel samozřejmě žádného vydavatele nepotřebuje, protože mají silnější nervy nebo jsou prostě solitéři a chtějí mít dohled nad vším...

Pokračování rozhovoru o neobyčejném nakladatelství Polí5 najdete v magazínu Full Moon #59.

Info

Live!!!
5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103

foto © Elina Richter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vojtěch Tkáč (Pulz): Chci prostě dělat koncerty, na které bych sám šel

Jarmo Diehl 24.09.2022

Pokud máte rádi žižkovský klub Palác Akropolis, nemohli jste minout novou koncertní sérii Pulz, jíž je Vojtěch Tkáč dramaturgem. Rozhovor.

Anna Mašátová (Music Navigator): Další vzdělávání je nezbytné

Michal Pařízek 14.09.2022

Skutečně potřebuje svět další showcase? V čem bude MuNa jinou akcí? Zkusme důvody k založení MuNa konkretizovat.

Marián Tesák (Flaam festival): Tento rok je line-up bez akéhokoľvek kompromisu

Michal Pařízek 09.08.2022

Letos se v Nitře představí například Sega Bodega nebo HMLTD, ale také mexická producentka LDY OSC nebo Hyphen Dash, ukrajinská odpověď na slovutné Badbadnotgood.

Andrej Awo Štepita (Tanečno): Obdivujem aktivitu každého v umeleckej sfére

Maria Pyatkina 08.08.2022

Jaké to je organizovat multižánrovou taneční akci ve vzdáleném slovenském městě? A na co se můžeme těšit příští týden v Námestovu? Vypráví organizátor Tanečna Andrej Awo Štepita.

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Anna Baštýřová 06.08.2022

Barvičky, třpytky, tanec, psychedelické projekce i hudba. To je festival Stone Smoker. Rozhovor s pořadateli.

Keoni: Přimět lidi přemýšlet

Kristýna Šaarová 27.07.2022

Keoni hledá inspiraci v sexu, Bohu, vesmíru a spojení s vyšší podstatou bytí. Texty jdou ruku v ruce se směsí hudebních stylů, které se v každém tracku slévají v jednolitý…

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Barbora Števanka Kadlíčková 09.07.2022

Kapela mladých Indonésanek pocházejících z konzervativní muslimské komunity neměla zdaleka jednoduchou cestu za svým hudebním snem. Rozhovor. Živě na Colours.

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Števanka Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace