Články / Recenze

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino | Články / Recenze | 28.06.2021

Radikální vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu, a přitom tento proces nazývat „přirozený vývoj“ či eufemisticky „optimalizace výroby v rámci ekonomického růstu“. Spisovatel, sociolog a aktivista Raj Patel a environmentální historik a geograf Jason W. Moore ve společné knize vycházejí z teze, že dějiny kapitalismu jsou od začátku podmíněny snahou udělat svět laciným za pomocí laciné přírody, peněz, práce, péče, potravin, energie a nakonec i laciných životů. Pro tento věk našli příhodný název „kapitalocén“.

Celý proces kapitalizace světa započal v době Kryštofa Kolumba, kdy se v myšlení lidí zrodila binarita protikladů Civilizace versus Příroda, v rámci touhy po dobývání a osobním vlastnictví, s jehož konceptem přišli tehdejší zakladatelé liberalismu typu Thomase Hobbese. Na příkladu ostrova Madeiry autoři ukazují, že už v patnáctém století lidé dokázali odlesnit, vytěžit a zotročit tento rajský ostrov, i když neměli zdaleka takové technologie, jako máme dnes. Proces postupně pokračoval v dalších částech světa, kde si racionalizace a modernizace podávaly ruku ve prospěch jedinců, toužících po koncentraci moci za pomocí komodit jako guáno, ledek, zlato, stříbro či později ropa.

V průběhu historie však docházelo i ke vzpourám proti tomuto systému, když lidé prohlédli, že vyhovuje jen úzké menšině. Přišly i velké hospodářské krize, po kterých se však našly další strategie zlacinění a celý koloběh se rozjel nanovo. (Podobně jako po poslední ekonomické krizi v letech 2007-9, kde to vypadalo, že se celý neoliberální systém zhroutí, nicméně nakonec opět nabral nový dech.)

Princip „zlacinění světa“ lze v současnosti jednoduše popsat jako produkci co nejvíce výrobků (často zcela zbytečných), jež jsou dosažitelné pro co nejvíce lidí, za účelem maximalizace zisku několika jednotlivců. A to mnohdy za cenu otrocké či dětské práce, jako je tomu například v případě těžby koltanu v Kongu, potřebného k výrobě mobilních telefonů. Jak se píše v knize: „Naše laciné věci nevznikly nějakým kouzlem, samy od sebe. Vzešly z brutální alchymie idejí, dobývaní a obchodu, který tvoří moderní svět.“

Autoři se snaží přiblížit i možnost opuštění hluboce zakořeněného systému myšlení, založeného na ziskuchtivosti a neustálém konkurenčním boji. Redistribuce zdrojů by tak měla fungovat ve prospěch širší společnosti, zároveň by mělo dojít k opravdovému zrovnoprávnění žen a domorodých etnik, které byly v lidské historii nejvíc marginalizovány. Z lidské práce by měla vzniknout důstojná a jedince rozvíjející činnost, ne jen laciná komodita. K tomu by však bylo zapotřebí pokusit se uznat, že i člověk je součástí přírodního ekosystému a že z něj není vydělen, či dokonce jemu nadřazen. Pak je snad možná i náprava pomocí kolektivní reimaginace, jakéhosi znovustvoření společnosti v solidárnějším pojetí a při šetrnějším zacházení s naší planetou.

Info

Raj Patel & Jason W. Moore: Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí. Průvodce kapitalismem, přírodou a budoucností naší planety (Neklid, 2021)
web

foto © Neklid

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Silné texty a melodický chaos (Labasheeda)

Markéta Kovaříková 21.12.2023

Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí.

Velký žal malé duše (S večerem přichází tíseň)

Barbora Klempířová 19.12.2023

Nizozemská autorka Marieke Lucas Rijneveld získala v roce 2020 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za své z části autobiografické dílo S večerem přichází tíseň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace