Když tě budí Sohn ze spaní

Před pár týdny Sohn, v civilu Christopher Michael Taylor, na sítích děkoval za těch neskutečných deset let od vydání singlu Oscillate na SoundCloudu, který odstartoval zájem o něj. I já cestou do klubu vzpomínala na setkání s tímhle producentem před devíti lety.

První okamžiky koncertů tehdy v Katovicích na festivalu Nowa Muzyka a teď v pražské MeetFactory se nelišily. Spousta dýmu, zezadu nasvícená nehybná silueta, zpěv a klavír. Jakmile ale začala skladba Segre a přibylo světla, bylo jasné, že se změnilo hodně. Na vystoupení v Polsku Sohn seděl sám, bez jediného pohledu do publika schovaný pod kapucí. Teď tu křepčil s kapelou v zádech. Živé bicí, syntezátory i kytara. V dobrém rozmaru střídali staré věci s novými, taneční s baladami: The Wheel, Signal, Figureskating, Bloodflows…

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita přátel. Že jsme spolu v jediné místnosti, a tím pádem si můžeme věřit. „Přišli jste sem z nějakého důvodu, a to nás spojuje. Ok, ten důvod jsem asi já, ale víte, jak to myslím,” smál se v rozpacích nad vlastním myšlenkovým kruhem. Prostě nás pozval k sobě do obýváku. „Welcome, sit, relax.”

Předznamenal tak trojici skladeb v komorním pojetí: Caravel, I Won’t, Riverbank. Navodil obřadní atmosféru, stačilo málo a provolávala jsem „halelujah”. Páteř Sohnovy tvorby je odjakživa v melodiích. Jeho hlasový rozsah a gospelová velikost zpěvu ve výškách přináší možnost stavět klenuté, jímavé aranže. A zvuk byl v MeetFactory tak dobrý, že jsem na jeho kvalitu nemusela ani pomyslet.

Druhou půli koncertu pojala kapela živěji. Lights, Lessons nebo MIA servírovali tak, abychom mohli tančit. Rocková kytara, diktát beatů, blikající světla, která zdánlivě vítězila nad intimností výpovědi. Mohli skončit po patnácti skladbách, stejně přidávali ještě Artifice a Rennen. A tak gratuluju k další úspěšné štaci, vykoupenému merchi a vydavatelství 4AD k další zdařilé desce v katalogu. Ze spaní mě budily její úryvky, co mi až do rána nepřestaly hrát v hlavě.