Články / Reporty

Kontrasty a rozpory CTM 2020

Kontrasty a rozpory CTM 2020

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 31.01.2020

Rok se s rokem sešel a návštěvník CTM má znovu možnost poznat limity svého smrtelného těla na týdenním festivalu experimentální hudby v nočním režimu a přednášek a výstav v tom denním. Kontrast mezi zamyšlením a zároveň užívání si života je poznat i z letošního tématu "liminal", což je termín označující hraniční nebo přechodové stavy proměny a nestability. "We are living on a rave but who is the raver?" CTM si drží svůj dlouhodobý koncept chaosu.

Snaha o exkluzivitu se projevila zavedením poplatku za press pass a praktickým zrušením guestlistů, návštěvníků je však habaděj a v hodinové frontě do Berghainu mám možnost hodinu poslouchat hlouček Američanů, diskuze pokračují i uvnitř. Na to, že je pracovní den, je tady lidí jako na víkendové pártošce, bez ohledu na to, jestli zrovna znějí drony nebo konceptuální divnosti. Hudební dramaturgie v týdnu je spíše netaneční, i když na úterním závěrečném koncertu brazilských Rakta se dělá kotel navzdory tomu, že jejich set je víc noise než punk. Ve středu vidím zatím nejlepší set festivalu Xin, a bedýnky, na kterých sedím, mi masírují tělo basy jako rezonující skříň. Fyzický zážitek. Taky je to jedno z mála míst, kde má člověk kolem sebe aspoň metr krát metr životního prostoru.

Přednášky a panely jsou nejpřímočařejším způsobem, jak odprezentovat téma festivalu, a v duchu propojení s otcem CTMka, akcí Transmediale, v tom vždy hrají významnou roli i technologie. Letos se skloňuje tělo jako stroj, symbióza přirozenosti a technologií, přerod a udržitelnost obecně. Helena Nikonole, James Ginzburg, Marija Bozinovska Jones, Ricardo Saavedra nebo Wesley Goatley diskutují o významu pojmu umělá inteligence a způsobech, jakým se učí stroje. Jejich slovník je složitý, jako bych poslouchala profesora z Harvardu kombinovaného s AI. Tenhle problém mají i doprovodné texty festivalu, které jsou často prostým výčtem úspěchů konkrétního umělce, ale je problém se z nich dozvědět něco o tom, s jakou hudbou vlastně vystoupí.

Komfortní zóna pořád nikde, CTM je jako výzva, zamyšlení nad tím, jak se v době nestálosti udržet pohromadě a co to vlastně znamená. Jsme tady, uvědomujeme si sebe sama a potřebu angažovat se. Hned dvakrát je na festivalu prezentována inscenace Hercules of Lubumbashi, politické multimediální oratorium švýcarského skladatele Elia Redingera a konžského choreografa Dorinea Mokhy, které vypráví o poměrech v dolech v Kongu a nastoluje otázku, jestli se vůbec o tamní lidi někdo zajímá. Soudě dle aplauzu jich není málo, množství detailů však uniká v nesynchronních titulcích doprovázejících celé představení.

K všudypřítomné reflexi v době chaosu nabízí centrum Kunsthaus Bethanien mimo jiné workshop Meditace a dechová cvičení, klid je však pouze dočasný. Poselství CTM je jasné, ale jeho předání naráží na fakt, že není jasné, jestli je určené "elitě", která si uvědomuje svoji zodpovědnost, nebo masám, které si chtějí odškrtnout, že byly kalit v Berghainu. O podněty však nouze není.

Info

CTM Festival 2020
24. 1. - 2. 2. 2020, Berlin

foto © Udo Siegfriedt

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace