Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 31.01.2020
Rok se s rokem sešel a návštěvník CTM má znovu možnost poznat limity svého smrtelného těla na týdenním festivalu experimentální hudby v nočním režimu a přednášek a výstav v tom denním. Kontrast mezi zamyšlením a zároveň užívání si života je poznat i z letošního tématu "liminal", což je termín označující hraniční nebo přechodové stavy proměny a nestability. "We are living on a rave but who is the raver?" CTM si drží svůj dlouhodobý koncept chaosu.
Snaha o exkluzivitu se projevila zavedením poplatku za press pass a praktickým zrušením guestlistů, návštěvníků je však habaděj a v hodinové frontě do Berghainu mám možnost hodinu poslouchat hlouček Američanů, diskuze pokračují i uvnitř. Na to, že je pracovní den, je tady lidí jako na víkendové pártošce, bez ohledu na to, jestli zrovna znějí drony nebo konceptuální divnosti. Hudební dramaturgie v týdnu je spíše netaneční, i když na úterním závěrečném koncertu brazilských Rakta se dělá kotel navzdory tomu, že jejich set je víc noise než punk. Ve středu vidím zatím nejlepší set festivalu Xin, a bedýnky, na kterých sedím, mi masírují tělo basy jako rezonující skříň. Fyzický zážitek. Taky je to jedno z mála míst, kde má člověk kolem sebe aspoň metr krát metr životního prostoru.
Přednášky a panely jsou nejpřímočařejším způsobem, jak odprezentovat téma festivalu, a v duchu propojení s otcem CTMka, akcí Transmediale, v tom vždy hrají významnou roli i technologie. Letos se skloňuje tělo jako stroj, symbióza přirozenosti a technologií, přerod a udržitelnost obecně. Helena Nikonole, James Ginzburg, Marija Bozinovska Jones, Ricardo Saavedra nebo Wesley Goatley diskutují o významu pojmu umělá inteligence a způsobech, jakým se učí stroje. Jejich slovník je složitý, jako bych poslouchala profesora z Harvardu kombinovaného s AI. Tenhle problém mají i doprovodné texty festivalu, které jsou často prostým výčtem úspěchů konkrétního umělce, ale je problém se z nich dozvědět něco o tom, s jakou hudbou vlastně vystoupí.
Komfortní zóna pořád nikde, CTM je jako výzva, zamyšlení nad tím, jak se v době nestálosti udržet pohromadě a co to vlastně znamená. Jsme tady, uvědomujeme si sebe sama a potřebu angažovat se. Hned dvakrát je na festivalu prezentována inscenace Hercules of Lubumbashi, politické multimediální oratorium švýcarského skladatele Elia Redingera a konžského choreografa Dorinea Mokhy, které vypráví o poměrech v dolech v Kongu a nastoluje otázku, jestli se vůbec o tamní lidi někdo zajímá. Soudě dle aplauzu jich není málo, množství detailů však uniká v nesynchronních titulcích doprovázejících celé představení.
K všudypřítomné reflexi v době chaosu nabízí centrum Kunsthaus Bethanien mimo jiné workshop Meditace a dechová cvičení, klid je však pouze dočasný. Poselství CTM je jasné, ale jeho předání naráží na fakt, že není jasné, jestli je určené "elitě", která si uvědomuje svoji zodpovědnost, nebo masám, které si chtějí odškrtnout, že byly kalit v Berghainu. O podněty však nouze není.
CTM Festival 2020
24. 1. - 2. 2. 2020, Berlin
foto © Udo Siegfriedt
Veronika Havlová 05.07.2022
Třináct filmů a zatím z toho byl vždycky minimálně podnětný zážitek. Jedním z nejlepších byla Zapomenutá země islandského režiséra Hlynura Pálmasona.
Lukáš Masner 04.07.2022
Teploty jak na houpačce - z deště do extrémně klimatizovaného kongresového sálu, z filmu pak rovnou na sluncem rozpálený asfalt před Thermalem.
Veronika Havlová 02.07.2022
Narážím na věci, kvůli nimž ve mně roste vztek. Vztek na ne zcela jasného pachatele, jemuž bych chtěla položit pár hlasitých otázek. Co to provádíte s Thermalem?
Zdeněk Němec 29.06.2022
Nick Cave & The Bad Seeds, Beck a Underworld coby headlineři letošního Metronomu zabodovali. Co ostatní, co všechno ostatní?
Minka Dočkalová 26.06.2022
Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...
Veronika Miksová, cyril kosak 26.06.2022
Jsme doma, nebo venku? Jak se dívat na vývoj festivalu Mišmaš a jak na karpatské výhledy? O potocích lásky, dobrý lidech a dětech coby nadějích.
Václav Adam 24.06.2022
Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.
Akana 23.06.2022
Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.
Vojta Chmelík 22.06.2022
Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.
Minka Dočkalová 21.06.2022
Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...