Články / Reporty

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka | Články / Reporty | 04.09.2020

Boby centrum v Brně, kolos z devadesátých let minulého století hostil Tata Bojs, kteří představili speciální projekt ve spojení s Filharmonií Brno a „mladými Mozarty“. Mega projekt v mega prostoru. Malinké obavy mi v hlavě cinkaly jak alarm. Navíc ty roušky.

Filharmonici v černém a mezi nimi v bílém nadané děti základních uměleckých škol, které prošly bůhvíjak těžkým sítem, aby se projektu mohly účastnit, se usadí na nízkém pódiu a čekají. Strnulé pohledy a nervozitu pročísne příchod velmi dobře naladěného dirigenta. Pozdraví ansámbl, jak je zvykem, a Tata Bojs už nastupují do hlučící haly. Všechno se rozezní a mě napadne, jestli jejich hudbě bude slušet filharmonický doprovod. Jeden z prvních songů Rádioamatér mě rychle přesvědčí. Ačkoliv skladbu hraje naráz několik desítek lidí, působí intimním dojmem, který podpoří bleděmodrá projekce po stranách. Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Hitovka Toreádorská otázka svým refrénem „býk či nebýk" rozehřeje publikum, někteří strhávají roušky, protože se to prostě nedá. Cais mlátí do bicích a Hradil dost podobně přistupuje ke hře na klávesy. Tata Bojs jsou ve varu. Mardoša nabízí své stále stejné taneční kreace, které neomrzí, a člověk přeje dětem, co na ně s vážnou tváří zírají, aby si mohly taky zatrsat jako jejich vrstevníci v prvních řadách. Tata Bojs hrají skladby z playlistu, který vznikl pro projekt se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, a je to příležitost slyšet starší hity v jiné podobě. Jako host přijde zazpívat Klára Nemravová, jejíž narůžovělé vlasy udávají tón osvětlení a publikum se pohupuje do slov „moje duše je ucházející“. Nostalgie, vážnost, a přece jen malá dávka pompéznosti. Skladba jako by spolu s aranží pro filharmonii vyzrála.

Po emocionální náloži přichází naštěstí odlehčení v podobě songu Kamarádky. Mardoša za mikrofonem signalizuje humor a je příjemným překvapením, že i podání ze strany filharmonie a žáků vyznívá lehce, vtipně a hravě. Je to najednou celé hrozně milé, kamarádské. Jen mám dojem, že ten seznam holek je tentokrát nějak kratší. Starší repertoár oživí nový song Zvony, jako další host vystoupí Clarinet Factory. Ansámbl předvede svou verzi skladby Písmenková, kterou posouvá někam k world music. Proč ne.

Celý projekt dýchá jako dobře promyšlená a vyvážená věc. Děti na pódiu musejí být děsivě nervózní, ale zároveň šíleně šťastné. Jsou sice v druhé linii, ale jejich suport pro kapelu není rozhodně malý, a když zazní „jsi s ní a ona sní a o životě jinde a jindy“, jsou to právě smyčce, které melancholickou náladu songu skvěle dobarví. U skladby Vesmírná, která se díky obřímu tělesu promění v obří smršť, už je jasné, že obavy z trapnosti nebo kostrbatosti jsou zbytečné. Lidi jsou nadšení, Mardoša si je milionkrát fotí, takže jsou nadšení ještě víc, a bez velkých přídavků se pomalu rozsvítí ta zvláštně zastaralá hala, kde se na hodinu a půl dělo něco poměrně nadčasového.

Info

Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“
2. 9. 2020 Boby centrum, Brno

foto © Filharmonie Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!