Pivo, pot a cizí krev na triku (Dune Rats)

Vyprodaný koncert australských Dune Rats navazoval na to nejlepší z jejich předchozích zastávek u nás. Jezdí tu posledních osm let, kdy předskakovali The Subways, a od té doby se k nám pravidelně vrací a vozí s sebou krajany, posledně The Gooch Palms a DZ Deathrays.

Na aktuální předkapelu Beddy Rays se pogovalo od druhé písně. Od čtvrté se spustila nekonečná vlna stage divingu, která trvala až do konce hlavních hvězd. Velmi vřelá reakce předkapelu nezaskočila, s přehledem si odehrála svůj bezstarostný indierockový set. Trocha surf rocku, zpěvných refrénů, a hlavně pozitivní atmosféra. Právě tenhle vibe je pojil s Dunies.

Sobotní noc byla o vtipkování s kamarády, hulení a popíjení během nekonečného léta. Na žádné sahání do svědomí si kapela s jednoduchými refrény typu „share six pack!“ nehraje. Dunies jsou punkovější a dravější než support a publikum při jejich nástupu ještě o stupeň víc zdivočelo. Úvodní starší písničky Six Pack, Superman a Scott Green představovaly čirou euforii. Bubeník BC Michaels dosurfoval na rukou až na bar pro několik lahvových plzní, zatímco kapela hrála dál s holkou z publika. Zpěvák Danny Beus nechal dav skandovat „fuck you cunt“, přičemž Australani používají tohle slovo as a term of endearment. Byla wall of death, byl circle pit a někdo někomu určitě roztrhl martenskou kůži na hlavě.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Slabším místem byl střed setu, kdy došlo na novější materiál z desek Hurry Up and Wait a Real Rare Whale, příklon k pop-punkovému zvuku docházející nápady nezamaskuje. Závěr pak patřil největším hitům Bullshit nebo Dalai Lama, Big Banana, Marijuana. Zpěvák Danny Beusaraus si vytáhl z publika fanouška, kterého představil jako Toma Pikarta, prezidenta Českého fanklubu australských kapel, ostatně ten se (v různých podobách) objevuje na každém jejich koncertu. A první řady si to vyložily jako otevřenou pozvánku a podium ve Futuru se zaplnilo fans řvoucími do mikrofonu „marijuana, marijuana, marijuana“.

Za ty roky se v našich krajinách vytvořila malá, ale oddaná komunita obdivovatelů australské rockové scény, jmen jako Courtney Barnett, Violent Soho nebo Hockey Dad. I když nejlepší éra Dune Rats je pravděpodobně pryč a poslední dvě desky už jsou na nápady chudší, naživo jim to funguje pořád fenomenálně.