Články / Reporty

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Jiří Procházka | Články / Reporty | 07.12.2022

Po zrušení dlouho odkládaného koncertu, kterým měli Swans konečně na jaře 2021 v pražské Lucerně osobně představit své poslední album Leaving Meaning (2019), se teď – na sklonku roku 2022 – domácímu publiku naskytla první příležitost vidět v akci alespoň část kapely. V Divadle Archa vystoupili kytarista Kristof Hahn a hlavní hybná síla Michael Gira, kteří do Prahy přivezli důležitou zprávu, a sice že labutě nespí.

Kristof Hahn, který spojil své síly se Swans na albu White Light from the Mouth of Infinity (1991) a pak od začátku druhé etapy v roce 2010 na každé další desce, se významně podílel i na prvních třech nahrávkách Girova projektu Angels of Light. Kromě toho působil v berlínské kapele Les Hommes Sauvages se zpěvačkou Violou Limpet a bubeníkem a perkusistou Nicka Cavea Thomasem Wydlerem. V posledních letech spolupracoval také s experimentálně rockovými Xiu Xiu (Forget, 2017) a triphopovou legendou Trickym (Fall to Pieces, 2020).

Hahn nejčastěji přispívá hrou na lap steel kytaru a za ni usedl i v Arše, kde pomocí looperu a klasického kytarového zkreslení vytvářel vrstevnaté instrumentální plochy obohacované noisem. Zahrál také několik zpívaných balad doprovázených atmosférickým vybrnkáváním jako v případě jeho mollové interpretace If There Is Something od Roxy Music (mrkněte na YouTube). Umělcovo světácké vystupování i průvodní žertovné slovo mezi jednotlivými písněmi navodilo příjemnou neformální náladu.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Po necelé hodině se umělci vystřídali. Gira se chopil své akustické kytary a sdělil zásadní, byť očekávanou zprávu – Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind?. Nová deska by měla nést název jedné z písní – Beggar (= žebrák). Kromě té zazněly z připravované nahrávky ještě písně The Parasite, The Memorious a Unforming a z nich lze odhadovat, že půjde posluchačsky ještě o trochu tvrdší oříšek, vzývající neurotičtější a (ne)melodičtější polohy, které během vystoupení na moment uklidnila pouze zasněně ukolébávající Unforming. Zbytek setlistu obsahoval skladbu Two Women od Angels of Light a dále vyzrálé klasiky Swans New Mind a Blind. Tíha, s níž se Gira opíral do strun a svých hlasivek, patrně ne úplně zdravých, byla ohromující, ale džbán čaje a léty vybudovaná profesionalita překonala indispozici s naprostým přehledem.

V hledišti divadla, které Gira nechal o něco více osvětlené než jeho předchůdce, bylo během celého vystoupení vidět účastné kývání hlavou do rytmu a po každé písni následoval nadšený potlesk. Kromě širokého generačního rozpětí bylo zajímavé pozorovat i přirozené namíchání návštěvníků i příznivců různých společenských vrstev, punkerů a intelektuálů a dalších. Tady to dávalo smysl.

Info

Michael Gira (us) + Kristof Hahn (de)
3. 12. 2022 Divadlo Archa, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace