Články

Pompézní a vypočítavě zkonstruované (Colours of...)

Pompézní a vypočítavě zkonstruované (Colours of...)

Veronika Miksová | Články | 20.07.2013

Druhý den pojímám jako honbu za poznáním a doplněním hudebních mezer. Na Busker Stage odchytávám kamárády z Vysočiny, stíhám zaslechnout dva songy jejich projektu Teapacks. Akustická kytara, didgeridoo a naléhavost Kubova hlasu vytvoří pod zrezivělými giganty železáren působivý mix.

Fotím další kusy do sbírky budoucí legendy fotografie a pozvolna míříme na Markétu Irglovou, po které vlastně vůbec netoužím, ale nechám se zlákat přítelem. Naštěstí platí, že když nečekáte nic, dostanete moc. Ta tam je ubrečená Markéta ze světového hitu Once. Máme tu suverénní písničkářku v požehnaném stavu, která neztratila pokoru, jak vidno z komunikace se zvukařem. Mimochodem já bych ho za ten uširvoucí kiks přizabila. Island jí holt svědčí. Zaryje se mi čerstvě napsaná Remember Me či Leading Bird. Vyklidněnému, ale emotivnímu koncertu svědčí i volba hostů, Péťou z brněnsko-berlínských Fiordmoss mi dělá radost.

Málem vrhnu z Russkaji, která ač z Rakouska, vyvolá dějinné znechucení. S pusou umaštěnou od langoše se deru na nejočekávanější věc pátečního festivalového dne – izraelského folkrockového písničkáře Asafa Avidana. Tenhle týpek s vysokým hlasem, co z dálky zní jako Amy Winehouse zkřížená s Janis Joplin, se mi začíná líbít. V jeho hlase je cítit všechno, strasti s rakovinou, výmazový armádní výcvik i cestovatelské zkušenosti. Navíc se nepohybujeme v jednom žánru. Asaf si volně pohrává s kořeny blues i grážovým rockem, až si připadám jako na novém albu Black Keys. Padám smíchy, když vyjždí mistr scatu a jazzový milovník Howard ze seriálu Mighty Boosh (BBC). Už vím, čím zalepím díru po Amy.

Inspiral Carpet zpočátku nadchnou, ale pak mi to moc připomíná Clash zkřížené s Morrisseym. Strejcové mají skvěle našlápnuto, ale někdy je oldschool moc oldschool. Zato Scott McCloud z Paramount Styles se na stoličce v Hlubině vyjímá jako panenka Maria na oltáři. Chvilka tesknosti v akustickém hávu nemůže škodit, navíc blízké duše po pravé i levé straně. Vynechání srdcerváče Damiena Rice bylo skvělou volbou, skok na garáž cajun Mama Rosin je úplně mimo. Po třetí stejné písničce úprk na Bonobo, kde se ukolébáme downtempovou elektronikou a zpěvem ebenové krásky Szjerdene.

Vrcholem se má stát opěvovaný skřítek Woodkid. Otázka, zda opulentnost z heroické desky Golden Age dokáže přenést na stage, se jeví během několika málo sekund jako neopodstatněná. Sakrální barokní melodie a monstrózní doprovod doplněný černobílými, vizuálně gradujícími projekcemi rozezvučí "fucking strange space". Dočkáme se všech hitů, ale nejvíc mi nakonec sedí ty pomalé jako Fireflies nebo Brooklyn z prvního EP. Husí kůže jako u McClouda nebo Avidana se ale nedostaví. Uvědomuju si, že ne náhodou tenhle Francouz točí klipy pro Lanu del Rey a Katty Perry. Najednou vím. Je to na můj vkus až moc pompézní a vypočítavě zkonstruované.

Au Revoir Demain!

Info

Colours of Ostrava
18. 7. 2013, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #128: Hlavně aby to nebylo naposledy

Michal Pařízek 19.04.2024

Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…

Pořadatelská: Martina Lesner (United Islands of Prague)

redakce 18.04.2024

Položili jsme několik otázek hledačce nových talentů, bookerce a dramaturgyni festivalů.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Kam na rajz s Michalem Berezňákem (Sharpe)

redakce 16.04.2024

Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Vstupní prohlídka: Marcel Gidote’s Holy Crab

redakce 10.04.2024

Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace