Markéta Kovaříková | Články / Recenze | 21.12.2023
Výrazné housle, intenzivní bicí a pronikavý hlas zpěvačky Saskie van der Giessen. To jsou charakteristické rysy amsterdamské kapely Labasheeda. Od svého vzniku má na kontě několik alb, se kterými se dostala nejen do místních podniků, ale také za hranice Nizozemí. Artrockové trio přichází s novou deskou Blueprints, ve kterém si užijeme i violoncello, marimbu a kontrabas. Různorodost písní, ve kterých se střídají rychlé melodie se zasněnými tóny, spojují texty o lásce, strachu i povzbuzení.
Hned první tři songy představují slušný rozjezd. „Nespěchej a raději si to dvakrát rozmysli.“ Poučná slova, jež album odpalují, pojednávají o čase, který nejde vrátit zpět, a poučuje o tom, že je důležité v životě nespěchat, jinak se nám může vymknout z rukou. Vážný text za doprovodu svižné melodie není typický pouze pro úvodní skladbu Fossils, ale pro celou stopáž. Po energických skladbách se dostáváme do lehké deprese, už samotné názvy některých dalších (Homeless, Vanity) naznačují, že se nejedná zrovna o přívětivá témata.
Skladba Minus Minus je o prolomení bariér, překonání studu a uchopení budoucnosti do vlastních rukou, což jsou slova, která někomu mohou otevřít oči, a zřejmě to je i jejich záměr. Hektické až překombinované tóny a text písně Procedure vypráví o tom, jak takový proces vlastně probíhá. Nejkratší skladba Curiosity je pozoruhodná tím, že je hudebně napěchovaná i přesto, že trvá jen něco málo přes minutu. Ačkoliv se hlas zpěvačky zdá být nepostradatelnou součástí, píseň Volatile nás přesvědčí, že to jde i bez něj. Zařazení instrumentální skladby je trochu riskantní, ale zároveň příjemnou změnou.
Labasheeda sází na kontrast ženského hlasu a melancholických tónů, což funguje skvěle. Také hloubka textů, které nutí k zamyšlení, paradoxně sedí k nejednoznačným postpunkovým melodiím. Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí. I proto tak baví a nechcete s ním přestat.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.