Tei Shi sa pohybuje medzi jazykmi, kultúrami aj žánrami, pričom si vytvára priestor, ktorý je zároveň intímny aj experimentálny. Jej hudba je odrazom bilingválnej identity, ale aj postupného hľadania kontroly nad vlastnou tvorbou, od práce pod vydavateľstvom až po úplnú umeleckú nezávislosť. Aj vďaka tomu je jedným z najzaujímavejších hlasov hybridného popu.
Úpadek klubového života v posledních letech je připisován různým faktorům – namátkou postcovidovým proměnám společnosti nebo preferencím mladších generací, které k zábavě nepotřebují větší sešlosti nebo alkohol.
O to výraznější zaznamenalo nové album ohlas, hrdinové střední třídy s novou nahrávkou udeřili téměř po čtvrtstoletí a jde bezesporu o jeden z nejpovedenějších comebacků tohoto století.
Na festival Respect se vrací nizozemská zpěvačka Meral Polat, která před třemi lety okouzlila živelným projevem a silnými emocemi. Tentokrát představí nový materiál z alba Meydan, slibující ještě intenzivnější hudební zážitek.
Halsey dlouhodobě pracuje s textem jako primárním médiem – poezie, deníkové záznamy, útržky vět. Písně vznikají až sekundárně, jako kondenzace. Halsey osobní zkušenost okamžitě překlápí do sdíleného obrazu, kde intimita funguje jako materiál.
Hildur Guðnadóttir, kterou publikum zná hlavně jako skladatelku soundtracků k filmům jako Joker nebo seriálu Černobyl, působí v kontextu soudobé filmové kompozice takřka jako sabotérka... Rozhovor o tichu i hluku, evokativních obrazech a otázkách, které nemají odpovědi.
Co spojuje Matthewa Herberta, Shabaku Hutchingse a obě Moruše Jany Kirschner? Právě osoba Toma Skinnera, jehož diskografie se blíží k úctyhodným dvěma stovkám nahrávek.
Hudba pro ty, kterým je klub malý a noc krátká. Taneční rytmy, hluboké basy a kytary, které znějí, jako by se každou chvíli měly rozpadnout.
V české premiéře vystoupí na Colours of Ostrava s vlastní skupinou, očekávejte mix stylů jako folk, shoegaze, grunge nebo hyperpop, zážitek naléhavý, i povznášející.
Kolektiv, jehož jméno se do češtiny dá přeložit jako “svaz” nebo “unie”, je aktuálně usazený v exilu ve Varšavě, kde se rozrostl ještě o další dva členy, Alberta Karcha a Igora Wiśniewského.
Jejich zvuk sice koření v 70. letech a proplétá se v něm funk, soul, fusion i psychedelie, ale obsahuje i elektronické háčky, indiepopové šlahounky i nonšalantní rapovou flow.
Název alba odkazuje na křehkou rovnováhu mezi blízkostí a vzdáleností, která je součástí našich životů – od momentů zamilování se a odloučení, až po rozpady a smíření.
Jeho set není jen koncert - je to rituál, oslava a divoká taneční jízda, kterou české publikum uvidí na Colours úplně poprvé.
Společně rozvíjejí koncepci tzv. “danceable dissentu”, kdy kombinují tureckou psychedelii s latinskoamerickými rytmy cumbie a sociálním protestem.
Adriatic indie rock sice není žádný terminus technicus, ale jeho synonymem by mohla být hudba šitá na míru alternativnímu i mainstreamovému publiku. Postpunk vs. power pop.
Album Black Sheep nejen setrvale vybízí k tanci, ale přináší i nové cesty, jak uniknout – nikoliv k pohodlnosti, ale v rámci uzdravení a pokračování v boji.
Když se rave prolne s rituálem. Vypráví se příběh svobody, odpovědnosti i propasti mezi mentálními mapami Východu a Západu.
Jedním z nejžhavějších jmen žánru je DJ K, jehož album Rádio Libertadora! je jednou z nejvýraznějších nahrávek roku. Díky rytmu, vzdoru a čarodějnictví.
Společným sdružováním, třeba na stockholmských ostrovech, dali vzniknout rozdílným, vzájemně komunikujícím scénám. Většinou vycházejí z rapu, punku a experimentální i taneční elektroniky.