Colours of Ostrava: WTF Ostravo!

Jestli mám vybrat jednu barvu, tak rovnou říkám hnědá. Nepřetržené přeháňky rozhodly o vyznění prvního dne. Celý areál zaplnila blátivá brouzdaliště, kterým se nevyhnul ani prostor před druhou největší stagí. Diváci pak obestoupili obří louže. Pohodlí jim znepříjemnili opozdilí fanoušci. Ti se se slovy: "Tam mám kámoše!", snažili dostat co nejblíže k pódiu. Namísto toho však spadli do blátivé pasti. Nejlépe to vyřešil mladík bez bot a s batikovaným trikem, který si stoupl přímo do jejího středu a získal tak prominentní místo... Lidé tu jsou opravdu různí.

Možná název nepřímo odkazuje na pestrost diváků. Cílová skupina a typický divák? Na své si přijde opravdu každý v tom nejlepším i nejhorším slova smyslu. Jedna věc je, jak velkou kapelu zvolíte jako headlinera a druhá v jaké fázi jejich kariéry. Kéž by Colours bookli Tame Impalu minulý rok, minimálně by dost ušetřili. Za ten rok se z nich stala senzace, která se má potřebu zalíbit všem. Odcházím podobně zklamaný jako minulý rok z Kasabian. Během koncertu se našlo pár psychedelických ploch, které za to společně s projekcemi stály. Ovšem většina setu byla taková "konfetová". Beztak je vypálili hned na začátku, aby Colours měli hezkou pozitivní fotku, která teď bude vyskakovat ve sponzorovaných příspěvcích na sítích. No vlastně lepší, než busta ženy, kterou mají v logu. Ta je společně s rádoby vtipnými komentáři a odpověďmi na facebooku asi největším WTF celého festivalu.

Znečištěné reklamní plochy by šlo trochu provzdušnit, aby vynikl unikátní prostor Dolních Vítkovic. "Gebrian versus festivaly", to by bylo něco! Nejsilnější zážitek z areálu má člověk v noci, kdy jej většina lidí opustí a světla přestanou osvětlovat vyznačené uličky. Tady ovšem pozor na blátivé pasti. Noční cesta na zapadlou electro stage je ideální seznámením s odvrácenou stránkou areálu. Rozpadlé hutě a masivní věže tvoří vlastní bod v programu, kéž by nebyl tak nedostupný.