Články / Rozhovory

David Invalid: Pronajal jsem si kostel a chodil nahrávat varhany

David Invalid: Pronajal jsem si kostel a chodil nahrávat varhany

Vojta Hněvkovský | Články / Rozhovory | 19.05.2017

V jednočlenném hudebním projektu David Invalid se mísí nálada devadesátých let s ležérními fragmenty, aniž by výsledek působil nahodile. I přesto v sobě jeho kompozice skrývají nevyzpytatelnost, jakkoli to může znít jako protimluv. Zatímco Vojta Hněvkovský absolvoval telefonický rozhovor u kapličky, David Invalid se postavil pod nejbližší strom u zkušebny Acute Dose. Co dělal David Invalid v odsvěceném kostele? Poslechněte si poslední z trojice rozhovorů s finalisty soutěže 1BAND2PLAY a nezapomeňte ve středu 24. května dorazit do pražského klubu FAMU, kde se uskuteční finálový večer. Vítěz bere vše a zahraje si na Colours of Ostrava.

Proč Invalid?
Tuhle přezdívku jsem si vybral ještě na střední škole, když jsem hrál počítačové hry. Hraní mi moc nešlo, tak jsem zvolil tohle. Hráli jsme různé automobilové závody, jako třeba TrackMania a podobně. A proč David? V hudební branži je řada Davidů, mezi které jsem se chtěl také zařadit. Například David Byrne, David Bowie, Michal David, David Koller, David Copperfield.

Právě posledně jmenovaný se k tobě hodí. Ty jsi takový hudební David Copperfield, když poslouchám tvoje nahrávky. Ale tebe budou znát posluchači především z kapely Acute Dose...
Jo, zrovna před chvílí jsme skončili zkoušku. Děláme nové věci.

Acute Dose jsou v posledních měsících poměrně populární. Projekt David Invalid vznikl dřív než Acute Dose?
Těžko říct. David Invalid aktuálně funguje dvacet čtyři let. Celý život jsem se na to chystal, proto dělám takové skladby.

Je David Invalid projekt, kterým unikáš z konzervativních postupů Acute Dose?
Jde o relaxaci a odpočinek. Hraju sám a ne s kapelou. Sednu si k nástrojům a začnu skládat. S kapelou je to jiné.

Tvoje hudba je svébytná, ale máš nějaké inspirace? Napadá mě elektronika devadesátých let a Aphex Twin nebo Autechre se svými zvukovými kolážemi.
Inspiruje mě tvůrčí proces. Například začnu kopákem, ten mě inspiruje k dalším věcem a tak dále. Něco se naučím, zaexperimentuju a jdu dál. Proto není řada věcí dodělaná. Jedná se o polotovary a zkoušky.

Takže improvizace a náhody nebo dopředu promýšlíš některé nástroje?
Vždycky tomu předchází situace, kterou si připravím. Třeba jsem si pronajal kostel a chodil tam čtrnáct dní hrát na varhany, nahrával je a pak z toho postprodukčně vytvořil nahrávky. Nebo jsem byl měsíc zavřený v karavanu a tam dělal každý den písničku. Vždycky to souviselo se situací.

V kostele vznikla tvoje první nahrávka Mše?
Jo, jedná se o něco, co bylo jako první zveřejněné, ale je toho ještě víc. Tam jsem udělal i obal.

Spojuješ živé elektronické prvky s živými nástroji?
Mám jenom počítač, zvukovku a postupně jsem si dokoupil midi s kytarou. Teď řeším mikrofony. Podle mě ta tvorba není ani moc elektronická, je to spíš jen o skladbě. Kdybych si mohl nahrávat živé bicí, tak tam nedávám osmsetosmičku, a kdybych měl varhany, tak nemusím nahrávat midi. O zvuk mi zas tak moc nejde, mě zajímá kompozice.

Na bancampu máš k dispozici tři kompilace. To sis opravdu pronajal kostel?
Spíš jsem si půjčil klíče od kostela.

Máš známého kostelníka?
V podstatě. Ale byl to odsvěcený kostel, takže to bylo jednodušší. Nemohl jsem ho znesvětit.

Máš zprávy, že by tvojí další kompilaci Ringtones někdo používal jako vyzvánění? Ty sám?
Já takové nahrávky do svého telefonu nedokážu dát. Ringtones vznikla tak, že jsem měl v počítači množství nedodělaných nahrávek nebo nápady, které jsem nedokončil. Jednalo se třeba jen o minutu a půl, tak jsem to sestříhal do půlminut a dalo to nějakých dvacet nápadů. Protože šlo o jednouché věci, tak mi přišlo dobrý, dát to třeba do telefonu. Skladby mají názvy stejné jako melodie v telefonu, konkrétně v Nokii.

A co máš za vyzvánění v telefonu?
Já mám klasickej telefon. Cink cink cink. Nebo ring ring ring. Žádná melodie. Vlastně nemám rád telefonování. Tohle bude možná můj nejdelší telefonní hovor.

Pokračování poslouchejte na vlnách rádia StreetCulture:


Info

www.facebook.com/davidinvalid

Live: 1Band2Play 2017:
David Invalid + Ette Enaka + Silver Springs
24.05.2017 20:00 | Klub FAMU, Praha
www.facebook.com/events/999483690185980

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hradby Samoty: Priestor pre každého, ale našťastie nie pre všetkých

redakce 24.06.2019

Hradby Samoty, to není zrovna normální festival, a to jak lajnapem, tak umístěním i celkovou myšlenkou. Víc nám řekla dvojka z pořadatelského týmu.

Vstupní prohlídka: Timbertwig

redakce 24.06.2019

Timbertwig mají za sebou jedno EP, ale písniček je více, jinak by taky nemohli koncertovat po Evropě.

Broněk Slezák, Jana Fryzelková (MišMaš party): Pro nás je to přelomový ročník

redakce 19.06.2019

Mišmaš párty je ideální příležitost zkusit i něco, co je daleko za hranicemi, které si většina umí představit. To je snad princip festivalu, ne?

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

redakce 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den II.

redakce 17.06.2019

V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den (část první)

redakce 10.06.2019

S Jirkou Moravčíkem nejen o festivalech, africké hudbě či relevanci termínu world music, ale také o tom, že „duši hladící hudby“ se jen tak nezbavíme.

Pořadatelská: Jan Bartoš (Prague Music Performance)

redakce 07.06.2019

Prague Music Performance je mezinárodní festival a institut zaměřující se na organizování koncertů i interpretačních kurzů sólové hry i komorní hudby. Zpovídáme zakladatele a šéfa Jana Bartoše.

Tonda Kocábek (Boskovice, Kaštan): Mám své jistoty

redakce 03.06.2019

Na Bílou horu si znovu našly cestu kapely z temných sklepů i popového výsluní, a to zdaleka nejen ty domácí. Tradiční klub Kaštan proživá obrození, Tonda Kocábek je u toho.

Markéta Fantová (Pražské Quadriennale): Vystavovat divadelní zážitky a neztratit přitom identitu

redakce 31.05.2019

Rozhovor s uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale o vystavování současné scénografie a udržování identity scénografické profese. Živé umění, živý prostor.

Protokol: Anna Calvi

redakce 28.05.2019

V protokolu Anna Calvi nepřekvapí jmény jako David Bowie nebo Grace Jones. Kvitujeme nominaci londýnského obchodu Fopp.