Články / Rozhovory

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák | Články / Rozhovory | 28.02.2024

Shorty poosmnácté. V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů. Oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich, abychom zjistili, kam chodí, když chtějí vidět kraťasy, co pro ně tenhle formát znamená a které krátkometrážní filmy mají v oblibě.


PIOTR JASIŃSKI / MIMO

Ve finálním díle odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Mimo je o dvou přátelích, kteří ohledávají povahu svého vztahu. Snažíte se vyprávět spíše příběh dvou konkrétní postav, anebo jde o obecnější poselství o (sebe)přijetí?
O filmu se přirozeně nedá bavit, aniž bychom zohlednili tyto konkrétní postavy a jejich vztah. Zároveň mi ale od začátku šlo o zkoumání předsudků, které v naší společnosti panují s ohledem na sexuální orientaci. Alešův coming out v mém filmu vyvolá v Tomášovi hodně silné tenze, je to východisko dramatické situace. Ale stane se v něm něco ve skutečnosti? Nebo jen následuje zakódovaný společenský model, který určuje, zda je něco „normální“ a „odlišné“?

Film je volně inspirován skutečným příběhem mého kamaráda, který vyrůstal na malém městě a musel bojovat se sebepřijetím. A stejně jako ve všech svých filmech, i tady se snažím vložit do příběhu kus sebe – tady do postavy Tomáše.

Jak vnímáte možnosti prezentace krátkých filmů v českém prostředí? Je jich dost? Zlepšuje se to, anebo naopak? Kam míříte vy, když chcete vidět krátké filmy?
Ve střední a východní Evropě jsou ty možnosti relativně omezené. V Česku každý rok vzniká hned několik hodně zajímavých kraťasů, které jsou uváděné na významných mezinárodních přehlídkách. České filmové centrum, KineDok, Institut dokumentárního filmu i Česká filmová a televizní akademie dělají pro jejich zviditelnění skvělou práci.

Nicméně jde o svého druhu uzavřený svět festivalů, vidět krátké filmy v „mainstreamovém provozu“ je spíše ojedinělé. Takže i já koukám na krátké filmy na festivalech. Jednou jsem slyšel srovnání, že pokud je celovečerní film eposem, pak kraťas je básní. A zažívat je v kině je prostě nejlepší způsob.

Je pro vás krátký film mezifází před celovečerákem?
Ať už představujete publiku jakýkoliv film, je to zodpovědnost, která by neměl být brána jako tréninkové hřiště. I ty nejkratší filmy vyžadují hodně úsilí a času. Udělat krátký film je specifická zkušenost a výzva, jak napasovat celý příběh do určeného času, jsou důkazem režijní kompetence a toho, jak nosný je koncept, který si zvolím. Zatím jsem měl se svými filmy úspěch a určitě bych se v budoucnu chtěl vydat cestou celovečerního kusu.


Váš oblíbený krátký film od tvůrkyně/tvůrce, kteří se následně globálně proslavili?
V poslední době mě přitahují severské kinematografie. Na Vimeu islandského režiséra Hlynura Pálmasona můžete vidět jeho mimořádný kraťas En Maler. Zručně v něm balancuje na hraně realismu a stylizace, což se později stalo poznávacím znamením jeho úspěšných dlouhometrážních filmů.




NATÁLIE DURCHÁNKOVÁ / PŘES STŘEPY

Natálie Durchánková využívá v kraťasu Přes střepy, nominovaném na Cenu české filmové kritiky, médium animovaného filmu k zachycení bolestivé intimní situace.

Přes střepy je pronikavě citlivý film o palčivém tématu. Máte pocit, že najít pro podobný projekt financování může být těžší, než když točíte o něčem vlídném, přístupném?
Film jsem dělala jako studentský na FAMU, kde máme výhodu financování ze školních zdrojů pro všechny projekty podle stejných pravidel, tuto podporu tak velmi oceňuji. Pokud jde o hledání financí pro podobné věci mimo školní prostředí, nemohu zcela určit, zda by to bylo obtížnější než u projektů s lehčím a přístupnějším tématem, jelikož s tím ještě nemám zkušenost. V ideálním případě bych doufala, že potenciální finanční podporovatelé rozpoznají důležitost podstatných, ačkoli citlivých témat, a budou je tak vnímat jako hodné finanční podpory.

Jak vnímáte možnosti prezentace krátkých filmů v českém prostředí? Je jich dost? Zlepšuje se to, anebo naopak? Kam míříte vy, když chcete vidět krátké filmy?
V rámci animace jsem s prezentací krátkých filmů velmi spokojena. Mám dojem, že v českém prostředí existuje dostatek lidí, kteří projevují zájem o krátký film a vytvářejí příležitosti k jeho promítání. Situace by asi mohla být vždycky lepší, ale zájem o krátký film spíše roste, což považuji za velmi pozitivní.

Mezi mé oblíbené patří Anifilm v Liberci, který je největším festivalem animace v České republice. V Praze mohu doporučit například Anishort, Den české animace a pro otrlejší diváky třeba i trochu bizarní Prasení. V rámci krátkého filmu obecně vyniká také festival ve Zlíně, kde je možné zhlédnout nejen animované, ale i hrané snímky a dokumenty.

Je pro vás krátký film mezifází před celovečerákem? A co ve vás tato představa probouzí?
O celovečerním filmu zatím nepřemýšlím, a pokud se k tomu někdy rozhodnu, nevidím to v blízké budoucnosti. Krátký film mi v současnosti plně vyhovuje. Myslím, že jsem ve své tvorbě prozkoumala pouze malý zlomek možností, které tento formát nabízí, a mám stále velký prostor pro další zdokonalení. Osobně považuji krátký film za rovnocenný celovečernímu.

Další věc ke zvážení je také fakt, že se nechystám a ani nechci opustit obor animace, kde je tvorba celovečerního filmu ještě větší výzvou. Je to nejen časově náročné, ale i získání finanční podpory a úspěšné dokončení takového projektu vyžaduje větší množství mentální energie a odhodlání. Nezavírám dveře této možnosti v budoucnu, momentálně se však zaměřuji na rozvoj a zdokonalování v rámci krátkometrážní animace.


Váš oblíbený krátký film od tvůrkyně/tvůrce, kteří se následně globálně proslavili?
Vybrat jediný takový film je náročné, jelikož existuje hned několik skvělých kandidátů. Nicméně, pokud bych měla zmínit jeden z vrcholů, odkázala bych na film Tma, světlo, tma od Jana Švankmajera. Tento snímek není jediným jeho dílem, které si získalo uznání v zahraničí, já ho však zmiňuji, protože je mým nejoblíbenějším Švankmajerovým filmem. Švankmajerova tvorba oslovuje jak mě, tak ostatní diváky surrealismem, hravým vyprávěním, symbolikou a dalšími fascinujícími prvky. Švankmajerovy filmy zaznamenaly mimořádnou popularitu třeba ve Španělsku, kde si získaly kultovní status.

Info

Pragueshorts Film Festival
28. 2. - 3. 3. 2024
Praha
web

foto © se svolením Pragueshorts Film Festival

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Kewu: Hodně jsem se toho naučil sám

Mariia Smirnova 21.02.2024

Stál za vznikem kolektivu Unizone a také spoluorganizuje akce Addict s NobodyListen. Nedávnou novinkou je, že Mikuláš začne vyučovat djing ve Skvotu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace