Desky roku 2019 podle Full Moonu: 2. místo

Přelom roku často voní vlídnou nostalgií, čpí jedovatou vzpomínkou, vyvolává radosti i zklamání a neodmyslitelně přináší také balance, bilance, stejně jako pětici zásadních domácích a zahraničních alb podle redaktorů a přispěvatelů Full Moonu. Už jsme se dostali od pátého ke třetímu místu, dnes přijde řada na stříbro (a nejen to rodinné). Komu patří druhá pozice?

Domácí

2. Post-hudba – Není se na co těšit (Full Moon Forum) 54 bodů

Tomáš Havlen odešel od Zvířete jménem Podzim, aby se více věnoval produkci a taky aby s Dominikem Zezulou konečně natočili novou desku Není se na co těšit. Předchozí EP, včetně průlomových Artefaktů, nepřesáhly krátký formát, nový materiál na sebe ale nechal čekat bezmála šest let. Byl to ten správný čas – Havlen se vyvinul coby producent a navázal na svoje elektronické výboje pod značkou Spomenik, Zezula se vypsal i coby básník. Pražská elektropopová hipsteřina non plus ultra.

„Jestli něčím Není se na co těšit vyniká, pak tím, jak dokáže najít odpovídají formu svému sdělení. Všechno do sebe zapadá. Hudba, text a produkce mají stejnou důležitost. Na albu tak vedle sebe skvěle koexistují dvouminutové chuťovky s téměř devítiminutovým obžerstvím, přičemž by v prvním případě všechno nad dvě minuty bylo navíc a zkrátit onu devítiminutovou kanonádu, by byl nevyužitý čas a potenciál. A uprostřed těchto mantinelů se tkví prostor vyplněný například skladbou Synkáč hoří, portorikánským reggaetonem, za který by za mořem měla post-hudba pozlacený ruce až ke krku.“ (Petr Balada, Kult.Mix)

53 hlasujících vybíralo z 93 alb

*

Zahraniční

2. Tool – Fear Inoculum (Volcano | RCA) 46 bodů**

Třináct let. Tak dlouho nechala kalifornská čtveřice čekat fanoušky na nové album, které bylo oznámeno již tolikrát, že v době konečně reálné zprávy pak leckteří nevěřili. Maynard James Keenan se věnoval raději pěstování vína (a psaní vlastních pamětí), ostatní odpočívali bůhví kde. Comeback roku? Bezesporu. Kapele vyšla i sázka na luxusní balení, což leckteří fanoušci komentovali s náramnou nelibostí, jenže co s tím, když pak skladbu 7empest rovnou vyhlásili za jednu z nejlepších v historii kapely. O Tool se kdysi mluvilo jako o metalu pro ty, kteří přemýšlejí, nyní tam můžeme zahrnout i starší a pokročilé. Bez náznaku pejorativnosti.

„Tool se netají tím, že Fear Inoculum je o stárnutí a přemítání o vlastní důležitosti. Zdá se, že skladba Invincible zpochybňuje pozici kapely, zpěvák Maynard James Keenan zde totiž předvádí poraženého „válečníka, pachtícího se s tím, aby zůstal“. Jako by Tool připomínali obrovitého dřevorubce, který si není jistý tím, jaký byl vlastně jeho záměr. To ale nemůže být dál od pravdy. Fear Inoculum je důstojné album, které ukazuje, že Tool nejsou žádnou rockovou relikvií, ale nespornými mistry kovového víru. A pokud je konec světa blízko, alespoň k němu teď máme soundtrack.“ (Kate Hutchinson, The Guardian)

63 hlasujících vybíralo z 216 alb