Desky roku 2020 podle Full Moonu: 4. místo

Na čtvrtém místě výroční ankety Desky roku se umístila takřka biblická dvojice – Tomáš Kopáček aka Black Tar Jesus vracející se po letech s deskou Year Insane, která slouží jako memento jednoho šíleného rozchodu, a Moses Sumney, který rovnou přiznává, že mu jisté tenze dělají v životě dobře. Na albu Græ studuje šedá místa mezi láskou a její absolutní absencí. A vzkazuje, že být sám není od věci.

Domácí

4. Black Tar Jesus – Year Insane (Btj) 60 bodů

Tomáš Kopáček je fantom tuzemské indierockové scény, který se pravidelně objevuje, překvapuje novou polohou, aby zase mizel. Za posledních patnáct let byl součástí několika skupin i sólových projektů, za všechny jmenujme Mon Isomnie, Latviri, Tempelhof nebo India. Nad Black Tar Jesus visel otazník od roku 2013, kdy vydali druhou desku u labelu Stoned to Death, až teprve loni se ustálila sestava, kterou vedle Kopáčka tvoří bubeník Ondřej Blaha. Album Year Insane odráží umělcův ústup od kytarové hudby, který dokazuje i nahrávání ve vršovickém klubu Ankali nebo spolupráce s producentem Oliverem Torrem, pohybujícím se v modulárovém studiu Noise Kitchen.

Black Tar Jesus na Year Insane rozeznívá posmutnělou ozvěnou i ty nejzazší kouty a místa vnitřního světa. Zasněný, neurčitý stesk, putování zpět v myšlenkách – ať už se jedná o valivou Neither Do I, nebo nejrozostřenější Ecclesiastical Claims. Kopáček s Blahou nesklouzávají do nudně improvizačních pasáží ani netlačí na pilu. Příběh vyprávěný na Year Insane se odvíjí s lehkostí. Bez zbytečné lítostivosti.“ (Judita Císařová, Radio Wave)

57 hlasujících vybíralo z 99 alb

*

Zahraniční

4. Moses Sumney – Græ (Jagjaguwar) 29 bodů**

Mosese Sumneyho máme ve Full Moonu v hledáčku již několik let, o rozhovor s ním jsme žádali už před vydáním jeho debutu Aromanticism. Velkolepě pojatý koncept Sumneyho novinky z počátku vzbuzoval trochu obavy, které se nakonec ukázaly jako zcela liché. Græ je ambiciózním, velkým albem, art popovým statementem, který přes hluboká existenciální témata obsahuje plno skvělých písniček. A ty jsou mimochodem i vysoce aktuální – jedním z hlavních Sumneyho témat jsou v roce 2020 tolikrát citované samota a izolace.

„Dalo se očekávat, že nenapodobitelný hlas Mosese Sumneyho zůstane nástrojem dechberoucí síly – proplétá se kolem podceňované dechové sekce na Cut Me, stoupá vysoko nad lkající kytaru ve skladbě Polly a v Me In 20 Years cloumá oslavnými vysokými tóny. Termíny jako pohlaví, žánr a rasa jsou jeden po druhém dekonstruovány, Sumney vybízí posluchače k přemýšlení, konejší je balzámem melodií a chlácholí je před tím, než vytáhne své teatrální triky. Græ je stejnou měrou elegantní i plné protikladů, v každém ohledu jde o náramný posluchačský zážitek – komplexní, nekonvenční a naprosto zásadní.“ (Jenessa Williams, DIY mag)

63 hlasujících vybíralo z 222 alb