Desky roku 2023 podle Full Moonu: 3. místo

Americká producentka se v rámci radikálního ohledávání hranic popu s albem Powders dostala na neprobádané území, tuzemský producent, jeden ze zakladatelů Bastl Instruments, do podobných území dorazil metaforou automobilu. Samozřejmě smykem. Něha dvakrát jinak a třetí místa v rámci redakčního hlasování redaktorů Full Moonu. Krásně se to sešlo!

Domácí

3\. Toyota Vangelis – Výklopný světlomety (Full Moon Forum | Future Jiskří) 67 bodů

Před deseti lety spoluzakládal brněnskou firmu Bastl Instruments, která si udělala světové jméno ve výrobě modulárních syntezátorů, aby po pěti letech zjistil, že je mu to málo, že chce hledat své já prostřednictvím hudební tvorby. Před dvěma lety s dalšími hudebníky založil hyperpopový kolektiv Future jiskří a prezentoval se pod uměleckým jménem Toyota Vangelis: těžko někoho minul cover normalizačního hitu Jinak to nejde vzešlý ze spolupráce s Miss Petty a Litterbinem. Dlouhohrající futuristický debut Výklopný světlomety spoluprodukoval Oliver Torr, který na něm i hostuje, vedle dalších velkých příslibů tuzemské scény jakými jsou Tokyo Drift, Wierdsky nebo Klara Wodehn, prostor dostala i nezaměnitelná slovinská raperka Zevin.

„Toyota Vangelis v mnoha ohledech vychází z hyperpopové estetiky, byť k ní přistupuje jako poučený sofistikovaný producent, ne jako amatér s laptopem. Neštítí se hitparádových kýčů, ovšem na rozdíl od hyperpopové strategie přepálit popovou euforii ad absurdum, až začne být agresivní, on nachází za popovým soundem smutek. (…) Na příkladu auta coby ústředního objektu konzumní společnosti i módního macho doplňku vytváří Toyota Vangelis znejišťující napětí mezi tím, čemu jsou připisované mužské vlastnosti a čemu ženské. (…) Výklopný světlomety tak nabízejí překvapivou pouť: začínají automobilistickými klišé, ale postupně se z chlapáckého machrování za volantem i mimo něj stává podmanivá cesta sebepoznání.“ (Pavel Turek, Respekt)

Zahraniční

3\. Eartheater – Powders (Chemical X | Mad Decent) 29 bodů

„You're the glass holding the wine/ You're the wine making me drunk,“ říká Eartheater ve skladbě Crushing. Americká producentka se v rámci radikálního ohledávání hranic popu s albem Powders dostala na naprosto neprobádané území, které posluchači odhaluje tradičně plná zvídavosti, elegance a šarmu. Jak psal Timon Láska v čísle #152: „Alexandra Drewchin pokračuje ve formální hravosti, kterou si odnesla z dob hledání vlastní identity v experimentální hudbě, metamorfózami sebe samou a svoji hudbu přetavuje v organický výtvor matky Země hledající extrémní hranice lidskosti.“ Powders je první částí plánovaného projektu, v příštím roce přijde jeho alter ego Aftermath.

„Ne, že byste si toho všimli, ale Powders přináši neuvěřitelně soudržný poslech i přes jeho neusazené party a nesčetné množství koproducentů. Jedním z důvodů může být tendence Eartheater sladit svou minulost se současností, ať už to znamená rozstříhat zničující cover System of a Down (Chop Suey, tedy skladbu, kterou na střední škole hrála na akustickou kytaru), nebo dojemnou rezavou nahrávku z iPhonu, zachycující členy její rodiny hrající na mandolínu, kytaru a housle se zamlženými efekty a malátnými vokály („Salt of the Earth [H2ome]“)“. (Andrew Parks, Bandcamp Daily)