


Po Diere len diera?
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.


Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky. Redakční hlasování magazínu Full Moon je ve finále. Poor brat sexy.
Domácí
1\. Berlin Manson – Poor but Sexy (Weltschmerzen) 81 bodů
„Když se něco líbí všem, má to omezený čas,“ rapují Berlin Manson. Ten jejich se spustil před pěti lety s tím, že půjde jen o studiový projekt. Od té doby se pár věcí změnilo. Kapela zpěváka Adama Draguna a multiinstrumentalisty Patrika Nagye čile koncertuje třetím rokem, doplňuje je bubeník Tomáš Tabiš (52 Hertz Whale), satirické texty rozvíjejí nihilistické stejně jako angažované apely, jak to známe z EPs Bigbít (2020) a Život končí keď máš trinásť (2022). Jen nebylo jasné, jestli Berlin Manson zvládnou delší stopáž, aniž by „ztratili hlas“. Na albu o sobě sice dá vědět i stoka, jejíž hloubku měříme ve výročních žebříčcích poměrně pravidelně (Edúv syn, Dušan Vlk, Temný Rudo, Fvck_Kvlt), ale výsledek na nich nestojí. „Squatujeme mainstream a mainstream squatuje nás.“ Přesvědčivé vítězství, které Berlin Manson ještě podtrhli prosincovým albem Polámeme svoje ID?.
„Nemyslím si, že by Berlin Manson kdykoliv kalkulovali, ačkoliv začínajícím kapelám radí, že mají namísto písniček skládat rovnou hity. Pokud se ale v jejich textech skrývá podvratná myšlenka nebo nahlodání samozřejmosti, jen houšť. Než skončí svět, co jsme dotáhli ke zkáze, završíme to jednou poslední party. Soundtrackem k nezvratné apokalypse může být právě Poor but Sexy. Jestli se stírají hranice mezi nimi a scénami, dokud stojí na stejných základech, jedině dobře. Přestaňme se stydět za extravaganci, netrpme mlčky, zkusme se z nitra podívat kolem sebe a přestat zavírat krabice.“ (Waghiss, Full Moon)
2\. Jana Kirschner – Obyčajnosti (Slnko) 38 bodů, 3. Anki – I Want to Feel Safe (vlastní náklad) 37 bodů, 4. Sýček – IV (Polí5) 33 bodů, 5. Dukla – Stejný lepší (Bumbum Satori) 32 bodů, 6. Viktor Ori – Lepšie nebylo nikdy dobre nebude (Weltschmerzen) 30 bodů, 7. Dušan Vlk – Duša undergroundu (Pinkwatergun) 26 bodů, 8. Yanntray, Tokyo Drift, Essei – Silver (Butterclub) 24 bodů, 9. Whyohwhy – Bruises (Day After) 23 bodů, 10.–11. GBClifford – My Heart Is Bigger than the Grief Inside of It (vl. náklad), Chief Bromden – In/Tense Logic (Full Moon Forum) 19 bodů, 12. Vojdi – Kompost (Zemiačky) 18 bodů, 13.–14. Nina Kohout – Gentle Autopsy (Deadred), Vojtik – Messiah IX (Slnko) 14 bodů, 15. Manon meurt – Unravel (Minority) 13 bodů, 16. Mezi patry klid – s/t (vl. náklad) 12 bodů, 17. God and Eve – Taký pekný, veľký (Slnko) 10 bodů, 18.–25. Ankramu – Krása (vl. náklad), Brankoʼs Bridge – Hobby Horse Cowboy (vl. náklad), Dva – Piri Piri (Bumbum Satori), Esazlesa – Dokud vím, co mám (Indies Scope), Kill the Dandies! – Weird in a Weird Way (Drug Me), Erika Rein – Kamibe (Full Moon Forum│Ruka hore), Severní nástupiště – Orel, netopýr a pes (Silver Rocket), Vladimír Mišík – Vteřiny, měsíce a roky (Animal Music) 8 bodů.
56 hlasujících vybíralo z 97 alb.
*
Zahraniční
1\. Charli xcx – Brat (Atlantic) 56 bodů**
Není žádná náhoda, že se nám to v aktuálním vydání krásně sešlo. Charli xcx naprosto ovládla loňský rok, korunu jí pomyslně dali na věhlasném Collins Dictionary, když prvního listopadu vyhlásili tradičním slovem roku právě brat. Přes veškerý respekt k ostatním skutečně žádná jiná kolekce nerezonovala víc. Někdo by mohl namítnout, že se tak dělo s možná až otravnou kadencí, ale právě to může být další důkaz její relevance. Charli is a brat.
„Charliiny neomezené pocity nejistoty, mrzutosti a posedlosti jsou pozorovány s tak zuřivou pečlivostí, že jakékoli nudné poznámky pod čarou zůstávají zcela irelevantní. Zasahují méně než stížnosti na slávu – nejsmrtonosnější téma popu –, méně než hluboké postřehy o všemožných druzích vztahů a v neposlední řadě o tom, jak si ženy nakonec konstruují natolik příkré osobnosti, aby přežily ono hloupé peklo socializace. Na Charliinu party zdánlivě není jednoduché se dostat, ale ve skutečnosti je jedinou cenou za vstup obava, zda se tam hodíte. A vysoká tolerance k basům.“ Laura Snapes, The Guardian
2\. Fontaines D.C. – Romance (XL) 35 bodů, 3. The Cure – Songs of a Lost World (Fiction | Polydor | Universal) 34 bodů, 4. Tyler, the Creator - Chromakopia (Columbia) 21 bodů, 5. Mabe Fratti – Sentir Que No Sabes (Tin Angel) 18 bodů, 6. Jamie xx – In Waves (XL) 17 bodů, 7. Tramhaus – The First Exit (Subroutine) 16 bodů, 8.–10. The Smile – Cutouts (XL), Nick Cave – Wild God (PIAS) a The Last Dinner Party – Prelude to Ecstasy (Island) 15 bodů, 11. Claire Rousay – Sentiment (Thrill Jockey) 14 bodů, 12. Kim Gordon – The Collective (Matador) 13 bodů, 13. Mount Eerie – Night Palace (Elverum & Sun) 12 bodů, 14. Beth Gibbons – Lives Outgrown (Domino) 11 bodů, 15. Idles – TANGK (Partisan) 10 bodů, 16.–20. Sega Bodega – Dennis (Ambient Tweets), Magdalena Bay – Imaginal Disk (Mom + Pop Music), Chat Pile – Cool World (Flenser), Alan Sparhawk – White Roses, My God (Sub Pop) a Machinedrum – 3FOR82 (Ninja Tune) 9 bodů, 21.–23. The Smile – Wall of Eyes (XL), The Libertines – All Quiet on the Eastern Esplanade (EMI) a Jpegmafia – I Lay Down My Life For You (AWAL) 8 bodů.
55 hlasujících vybíralo ze 143 alb.



V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.



Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.



Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.



Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?



Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.


