Do soumraku dalekon (Mastodon)

Přemýšlím nad příčinou poloprázdné haly O2 Universum u tak velkého jména, jakým Mastodon i po čtvrtstoletí na scéně stále jsou. Obecná a dlouhotrvající krize návštěvnosti kulturních akcí? Skutečnost, že americký kvartet má svůj kariérní vrchol už zřejmě za sebou? Stárnutí fanouškovské základny, která s léty zpohodlněla? Těžko říct, ale přinejmenším ta poslední možnost mi úplně nesedí. V publiku sice logicky převažovali vrstevníci kapely z kategorie 50+, ovšem množství a především aktivita mladé generace byla zarážející a nadmíru povzbudivá. Byl to právě metalový dorost, který v kotli rozpoutal energický moshpit, chvíli push a ke konci hlavně circle, což atmosféře hodně pomáhalo. Troy Sanders se spokojeně usmíval a starší fans mohlo těšit, že štafetový kolík nezůstává ležet.

Večer zahájili liverpoolští Loathe, avizovaní nikoli jako support, ale jako zvláštní hosté, což dává smysl, když uvážíme, že mají aktuálně počet přehrání na Spotify dokonce vyšší než hlavní hvězdy. Loathe s nevázanou chutí míchají prvky různých odnoží tvrdé muziky: posthardcore, metalcore, nu-metal, screamo, významnou složkou jsou i atmosférické pasáže účinně kontrastující s výbuchy agresivity, která má ovšem jasně pozitivní, stmelující náboj. Dynamicky členité písně čtveřice jsou stejnou měrou o emocích i o instrumentální erudici, Kadeem France je vyzrálý frontman, přesto bych uvítal o něco méně sofistikovanosti a více zemitosti.