Gastroblink: Rock ve Vroutku II.

Ze soboty. Počasí se v závěru poněkud zhoršilo a proti předpovědi sprchlo mnohem dříve. Nejvíce to „postihlo“ Tata Bojs, po zbylá dvě vystoupení déšť slábl až úplně přestal.

Loco Loco jsem nestihl, Baumaxu vyslechl zpovzdálí – pořád stejný. Co napsat o Android Asteroid? Hudba z výtahu, ale proč tady? Prago Union zase s živými muzikanty. Kata mám rád, ale už by to skoro chtělo posunout se zase dál. On na to má. Skyline minulý rok opustil jeden člen, a tak má Marka více prostoru. Živě jsou vždycky skvělí, letos měli dobrý, hutný zvuk, starší pecky doplnili pěti kusy z nové desky.

United Flavours jsou už skoro zdejším inventářem. Znám z minulých ročníků a protože mě jejich hudba nikterak neoslovuje, využil jsem jejich podvečerní set k převleku do teplejšího a nepromokavého. Perfect Giddimani přiletěl z New Yorku jen na vroutecké vystoupení a hned se zase do NY vracel. Reggae (a dancehall), nic víc, nic míň. Vystoupení Tata Bojs bylo předposlední z výročního turné kapely (poslední 7. září v Olomouci). Velmi vysoký standard, kluky to i po pětadvaceti letech baví. Bezpochyby hvězdy festivalu, jeden z vrcholů letošního RFCH. Jo a taky měli nové nástroje a nové vizuály. Herbaliser, lákadlo a největší hvězdy očekávání naplnili i překročili. Nemálo lidí sem jelo jen kvůli nim a já dodávám jen jedno veliké WAU. Před vystoupením Qemists Live jsme zvažovali, zda zůstaneme nebo půjdeme domů, že nic lepšího už asi letos nebude. A byla by to (skoro) osudová chyba. Představte si Skyline, ale tvrdší, rychlejší, hlasitější a o několik levelů lepší. Doufám, že mě nikdo nefotil – s otevřenou pusou bych vypadal jako chovanec ústavu. Na to už ani největší wau nestačí. 118 punktů (ze sta možných). Bylo to, jako kdyby tam přistáli koaliční partneři Jyrky Paroubkoujc – marťani. V místě a čase nejlepší, co jsem kdy ve Vroutku viděl.