Články / Reporty

Ghost-Note jako protilék

Ghost-Note jako protilék

David Bláha | Články / Reporty | 30.10.2019

V Jazz Docku zahrála americká superskupina Ghost-Note. Ta Prahu navštívila v rámci svého světového turné, které začala velmi nečekaně v Brně a pak na Slovensku. Byl první chladný večer zimního času a začínalo se dlouho po setmění.

Kapela je projektem bubeníka Roberta „Sputa“ Searighta a perkusisty Natea Wertha, kteří se už před jejím založením v roce 2015 proslavili jako členové světoznámých Snarky Puppy. Skladby Ghost-Note jsou postavené na přerývaných funkových a afrobeatových rytmech, které drží nad vodou svojí rytmickou kytarou Peter Knudsen. Ten se hned v první skladbě večera Pace Maker projevil i jako výjimečně zručný sólista.

Skupina by se svým způsobem dala označit za duchovní pokračovatele nedávno zesnulého Prince, se kterým v minulosti hráli tři ze sedmi účinkujících. K těm patří i basista Dwayne „MonoNeon“ Thomas, který se ten večer se stal miláčkem publika a sklízel nejhlasitější ovace. Ve svém typicky zářivém oblečení s neobyčejnou virtuozitou přecházel z harmonie do harmonie a vytvářel až neuvěřitelná kouzla s kytarovými pedály. Určitě se vyplatí sledovat i jeho sólovou tvorbu.

Ghost-Note ale není jen afrobeat a funk. Velkou porci koncertu klubem pulzoval těžký hiphopový rytmus a jedním z vrcholů byla pocta americké legendě J Dillovi. Ghost-Note jsou dalším důkazem, jaký vliv měl Dilla na současné jazzové umělce. Sput Searight se s Dillou osobně znal a vyzval návštěvníky koncertu, aby si během songu vzpomněli na své blízké zesnulé, možná i v rámci blížících se Dušiček.

V centru pozornosti byla rovněž dechová sekce – Sylvester Onyejiaka a Jonathan Mones, oba hrající jak na saxofon, tak příčnou flétnu. Zatímco Mones se do saxofonu pouštěl s nebývalou vervou, Onyejiaka dokázal projíždět stupnice s takovou elegancí, že místy dosahoval až coltraneovského výrazu. Stranou by neměl zůstat ani klávesista Dominique Xavier Taplin, který zazářil velmi zajímavým způsobem – možná to bylo jen zvukem hammondů, ale jeho hra místy připomínala sedmdesátkový progrock spojující klasickou hudbu s jazzovým cítěním.

Závěr koncertu se zvrhnul v očekávanou party a všichni odcházeli po dvou hodinách ve skvělé náladě. Funkovou energií sršící Ghost-Note byli ideálním protilékem na pomalu se vkrádající dlouhé zimní večery.

Info

Ghost-Note (us)
28. 10. 2019 Jazz Dock, Praha

foto © archiv Ghost-Note

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.