Hip Hop Kemp 2016: Teaser I.

Patnáctý ročník Hip Hop Kempu se blíží s nevyhnutelnou jistotou astronomických stálic. Pojedenácté na hradeckém letišti a v sestavě s osvědčenými velikány i čerstvou krví. Třetí týden v srpnu je v diářích zarezervovaný dlouho dopředu, a tak je ten správný čas na pár tipů a slov a o tom, co se chystá.

Hradecký Kemp se letos hned na začátku oznamování line-upu vytasil s čerstvou kalifornskou krví jménem Anderson Paak. Ještě dva roky zpátky o něm slyšel jen zlomek dnešních fanoušků. Vše změnila účast na novinkové desce Dr. Dre – Compton. Jako do té doby neznámý interpret se stal nejvýraznější postavou desky a ukradl prostor ve světlech reflektorů takovým postavám jako The Game nebo Snoop Dogg. Sólová novinka Malibu, představující aktuální mutace R&B, jasný autorský rukopis a nejnovější producentské trendy, pak už měla cestu na výslunní o dost snadnější. V poslední době se do paměti zapsala například hostovačka na poslední desce producentra Kaytranada. Anderson Paak je kometa na cestě k vrcholu. Jeho angažmá je nejen milým překvapením, ale také zkouškou vkusu konzervativního festivalového publika.

Potkávat v na billboardech jméno Mick Jenkins, které ještě rok zpátky bylo zajímavé jen pro několik zasvěcených je odvážný marketingový tah a ukázka důvěry v mladé jméno nesoucí svědectví o neutěšené situaci v Chicagu a jeho okolí. Sociální cítění i schopnost nahrát působivý refrén patří kromě rapových skills mezi hlavní Mickovy zbraně. Širokého kritického uznání se dostalo především posledním dvěma nahrávkám The Water[s] and Wave[s], které se hudebně i názorem významně přičinily na rapovém vzestupu amerického středozápadu a především Chicaga s jeho širokou zásobou talentů. I proto teď fanoušci očekávají vydání novinky [T]he [H]ealing [C]omponent, která by se měla na světlo světa podívat ještě letos v létě. Čekejme ochutnávky. Nebo rovnou premiéru novinky?

Zpátky do minulosti a takzvané zlaté éry hip-hopu. Pete Rock aka Chocolate Boy Wonder a CL Smooth diktovali styl na začátku devadesátek a jejich společné desky bezesporu patří do zlatého fondu rapového dědictví. Po rozchodu a znovushledání jsme se sice nového materiálu nedočkali, ale přesto má tahle dvojka z čeho čerpat. A zatímco Pete Rock posluchače v delších, ale pravidelných intervalech zásobuje novým instrumentálním materiálem, tak po CL Smoothovi už se nějakou dobu slehla zem. Naposled se podobná situace opakovala při návštěvě jiné stárnoucí legendy Big Daddyho Kanea. A byla to show, na kterou vzpomínám doteď.

Není to ještě tak dávno, co The Underachievers společně s Flatbush Zombies zatřásli s klubem Roxy v základech. Něco se ale přeci jen změnilo. Dvojka výtržníků chrlí na svět nový materiál jako by se neměli dočkat zítřka. Trochu hororu, paranoia a odér nekonečných drogových dýchánků rozlamující zřetelné kontury vnějšího světa. Mladá krev, originální nápady i odpovídající pódiová zuřivost. Jeden z černých koňů.

A-F-R-O není jen přezdívka hlavního dramaturga festivalu, ale také akronym mladé trueschoolové komety. Za ním se skrývá trefné All Flows Reach Out. Do záře reflektorů jej vytáhnul nestárnoucí RA the Rugged Man a není divu, že spolu sdílí několik důležitých charakteristik. Víceslabičné rýmy, kulometná flow obratná jako opice v korunách stromů a klasický přístup k věci. S trueschoolem a osvědčenými ingrediencemi to vzhledem k věku pod dvacet Affro možná trochu přehání, ale kuchaři ví, že dobré suroviny a dobrý postup jídlo nezkazí. Jen originální chutě musí hledat jinde. Nečekám sypačku v duchu nejlepších tradic žánru, ale důkaz, že se tenhle nepravděpodobný rapový hrdina dokáže dostat ze škatulky one-hit-wonder.

Jeden kamarád mi se jménem Ocean Wisdom nedá pokoj už minimálně rok. I tady jde mladá krev ve stopách nejlepších tradic žánru, jen místo US jsme v Evropě, což je znát nejen na feelingu, ale i dikci. O technických schopnostech mladého Brita nemůže být pochyb. Něco jako „zaručený černý kůň“.