Žebříčky Full Moonu: album roku 2025
Na nejlepších loňských nahrávkách slyšíme něžné odstíny nejrůznějších stylů, jemné charaktery kompozic, „povestný punk“ i feel good country nebo ozvěny velšských hájů.
Deafheaven
Panoptikon zhuštěných gest (Deafheaven + Portrayal of Guilt + Zeruel)
Hudba, která v posledních letech získala větší dynamické rozpětí, se tady ocitá ve stísněné verzi, a část její síly se musí přizpůsobit fyzice místnosti.
Brutal Assault ohlásil The Sisters of Mercy, Alcest nebo Deafheaven
Návštěvníci se můžou těšit na více než třicet zatím potvrzených umělců, kterým vévodí The Ghost Inside nebo trio Animals as Leaders.
Brutalita v croptopu (Knocked Loose & Deafheaven)
„I wanna to see all of you stage dive!“ Bryan Garris dává povel a mosheři se sápou na půlkruhové pódium, jen aby na jeho druhé straně přistáli do propletence hlav, rukou a nohou.
Knocked Loose a Deafheaven se vrací
Hudba Knocked Loose se vyznačuje intenzivní a agresivní směsí hardcore punku a metalcoreových prvků, které přináší syrový a neúprosný hudební zážitek.
Rewire oznamuje kompletní line-up
K dříve oznámeným umělcům jako jsou Soundwalk Collective & Patti Smith, Kelela, Fever Ray přibylo několik desítek dalších jmen.
Pohled přes negativ Deafheaven
Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.
Full Moon #125: Pod ruskou vlajkou
Aktuální ruská hudební scéna je mimořádně pestrá, rozsáhlá a autentická. Zářijový Full Moon pod ruskou vlajkou.
Slowmotiondancer: Tak to pusť…
Dominika Gajarského aka Slowmotiondancera se ptáme na různé hudební špeky. Předkládáme mu nové písničky z domova i ze světa, co v nich slyší?
Moon Crew #4: Su
Plzeňská náplava uhnízděná u pražské Jezerky, fotografka a grafička, která pro Full Moon vyřizuje akreditace, pomáhá s produkcí a zásobuje redakci sušenkami. To je Su.
Good vibrations (Deafheaven & co.)
Svůj vztah k Deafheaven bych definoval jako uznale vlažný: uznávám, o co se v různých permutacích snaží, ale když jsem je viděl naposledy, nijak mne to nerozpálilo.
Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)
Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.