Nad lineupem utrechtského festivalu lze plesat tak dlouho, že mezitím nastane další ročník. Kdo letos nejvíce rozbušil srdce Andrey Petrovičové?
Zrazu som sa tam ocitla.
Cestu a pumpy si stále pamätám.
Nízke slnko nad plochou krajinou, poníky, a v Rotterdame sýto ružové pelikány, prístav, a roztavené svetlo na hladine, a všetko len na pár sekúnd pred očami, ale stále si to pamätám.
A z toho zvyšku musím odhrabať nánosy bahna.
A potom som uz nič nechcela vnímať a mala som hneď odísť, aby ten pokrútený poklad zostal čistý, nepoškvrnený v pamäti.
A zostala som, Tivolivredenburg zalievalo bahno, celý Utrecht sa v ňom topil.
Cestu a pumpy si stále pamätám.
A zrazu som sa ocitla späť.
Rád bych řekl, že jsem to neviděl, ale nebyla by to pravda. Když jsme ve středu večer s Ondřejem Štindlem v patiu žižkovského Atria žertovali, že kde jinde poprava než na stadionu, který se jmenuje po Aztécích, ještě jsme netušili, jaká tragédie se ve čtvrti Coyoacán o pár hodin později odehraje. Ale je třeba to brát z té lepší stránky: začíná mundial. V klidu a bez nervů. Plan seguro.
V neistej kultúrno-spoločenskej situácii prichádzame o priestor, ktorý priniesol angažovanú a náročnú kultúru do regiónu, bojujúceho s gentrifikáciou a tiež výrazným pesimizmom.
Anglický idiom „smoke and mirrors“ označuje klamání, zastírání pravdy nebo kouzelnické triky. Akorát na Slovensku se s nějakou sofistikovanou kamufláží dávno nikdo nezdržuje.
Pokud se chystáte na některou z regionálních projekcí a tápete, co si nenechat ujít, máte tu tradiční výběr filmů, které opravdu stojí za pozornost.
Groningenské Plato plné po strop, koncerty v record storech jsou samozřejmě fajn, ale je to disciplína sama pro sebe. A rozezpívávat publikum uvnitř?
Hudba, která se nedá ignorovat, hudba, která mění pravidla hry.