Články / Reporty

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | Do 30.11.-0001

Někdy zní název kapely jako magické zaklínadlo a někdy jsou kapely kouzelné. Obojí platí o Aluk Todolo. Francouzská instrumentální trojice zanechala řádnou stopu na loňském ročníku festivalu Brutal Assault, letos si v pražském sklepu Underdogs‘ střihla samostatný koncert. Magie zůstala, vyvstaly ale momenty, u kterých nezbylo než kroutit hlavou.

Třeba domácí support, resp. pořadí vystupujících. Otvírali Náv, objev domácí blackmetalové scény. Trojice přivezla nejtvrdší set večera postavený na kontrastech zběsile maniakálních pasáží s pomalými, až doomovými mezihrami. Nebylo to tak detailní a zvukově hravé jako na albu, pochopitelně, dopředu se prodrala zvuková intenzita a působivost okamžiku podpořená démonicky rudým světlem, svíčkami i soustředěností muzikantů.

Pak rozjel svůj introvertní, ambientní set Tomáš Niesner. Hluk, zvuková matérie, ze které postupně, jako z mlhy, vystupoval pulzující rytmus, aby se tamtéž zase utopil. Po útočných Náv celému večeru spadl řetěz. Na to, aby se člověk dokázal do Niesnerovy hudby plně ponořit – a že ta to vyžaduje – byla už energie publika příliš vyšponovaná. Niesnerovi, klečícímu na zemi u svých mašinek, by to více slušelo na začátku programu. Atmosféru totiž dokázal vystavět parádní, jen se na jeho snovou, meditativní hudbu ladilo poněkud obtížně.

fotogalerii z koncertu najdete zde

Aluk Todolo jsou mistři v tom, jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. Hudebně se od blackových náznaků mixovaných s krautrockovou hypnotičností na starších deskách přesunuli spíše k jakémusi hutnému space rocku, který omamuje šamanskou přímočarostí basy a bicích a trhá nepředvídatelnou kytarou. Ta se pro změnu od mantrických, jen na několika tónech postavených sólech pohybuje až k drtivým plochám kytarových vazeb. Účinek to má doslova transovní, Aluk Todolo vyvolávají strnulé, zasněné pohledy i divoké taneční kreace. Jevišti ponořenému do tmy a houstnoucí mlhy dominovala zavěšená žárovka, která muzikanty osvětlovala podle intenzity elektřiny, již kytara spotřebovávala. Jednoduché a vysoce efektní.

Konec přišel až příliš brzy. Po třičtvrtěhodině bylo po všem, kapela se schovala za černý závěs a k přídavku ji nepřesvědčilo ani mohutné vytleskávání. Nečekávaný závěr jako by koncert připravil o katarzi. Takhle zůstalo jen u pokrčení ramen a pocitu neuzavřenosti.

Info

Aluk Todolo (fr) + Náv + Tomáš Niesner
28. 8. 2019 Underdogs', Praha

foto © Lucia Banáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...