Me, the third doc #17

Heleďte se, já vám nebudu nic tajit. Tereza to zabalila, a mě jste fakt nasrali. Jako vona je citlivka, to jo, ale aby kvůli vám brečela, to ne. Já jí to řikala už po tom prvním sloupku, jak jí někdo napsal, že to jsou samý sračky, ať to nečte. No a pak vona si to porád četla, že jo.

Takže od teď vám píšu já, stejnak je mi jasný, že ty její kecy vo fotbale nikoho nebavily. Mě je taky jasný, že slavii tady nikdo nefandí, nevim, co to maj doma za úchylku. Takže žádnej fotbal. Teď už jenom o mě.

Šla jsem teďka v sobotu na B/B/S, kultovní akcička, samý brejlatý, vlasatý tam byli, no a jak tam vlezu, tak hned čumim, můj bejvalej psychiatr. Tak dělám, že ho nevidim, ne. Jako my už jsme k němu přestaly chodit před vánocema. Jsme na něj byly nezdravě fixovaný, no a pak nám nešly ty vztahy. Vo tom už Tereza taky psala. Tak já za sebe musím říct, že hned, jak jsme to tam u něj utnuly, jsem si parádně zašukala. Nevim, jak Tereza.

Taky nám psala pojišťovna, ne, jakože tohleto nejde, chodit jednou tejdně k psychoušovi, co si účtuje víc jak líťo za sezení, plus sem tam výlet do bohnic, takže naskákaly děsný částky. Plus všechno dvakrát, že jo.

Takže psal pojišťovák, zřízenec ňákej, ať to jako klidníme, že jsme si na to ještě nevydělaly, ani jedna, ani druhá. Jako u nás makám stejně jenom já, Tereza sedí v knihovně a hovno vydělává. Že jako stejně tyhle psychický nemoci jsou dost sporný a vůbec, že by ty prachy mnohem líp mohly jít na rakovinu plic.

Vod tý doby nad náma drží ruku ta třetí, vona jako ani Tereza není první, i když by si to každej mohl myslet, jak je jako pečlivka, šprtka, ale to jí neříkejte. Vona si to taky myslí, že je první, a děsnej virvál dycky, jak jí to připomenem. No jasný, že já jsem až ta třetí v pořadí, ta nejmíň povedená.

Takže teď to doma táhnem ve třech. Uplná exponenciální řada, co. Dyť řikám, že jsem nejmíň povedená, takže jako sorry, že nevim, co je exponenciála. Hele, ale koncik dobrej. Doktor říkal, že teď už se spolu můžem bavit, že jako profesionální vztah už nemáme. Jsem ho stejně dycky chtěla vojet už na tom lehátku, Terezu to děsně vytáčelo. Ale tak co, hajzliky taky dobrý.